Kojetín (synagoga)
sídelní okrseksynagoga
Ve městě byla stará synagoga již v roce 1536, kdy je o ní zmínka. V roce 1614 prošla opravou. Původní, patrně renesančně-barokní, vzhled synagogy neznáme. Budovu zasáhly dva požáry v letech 1670 a 1714. Právě po posledním požáru získala stavba dnešní podobu. Povolení k zásadní přestavbě udělil pražský arcibiskup jako majitel města v roce 1718. Přestavba na novou barokní synagogu trvala až do roku 1726. Další výraznější opravy proběhly v letech 1928 a 1936. Bohoslužebným účelům sloužila až do roku 1940, poté byla využívána jako skladiště. Po 2. světové válce převzala budovu ve špatném stavu Církev československá husitská, která ji přestavěla na Husův sbor podle architekta Emila Rabensteina. Církev budovu využívá dodnes. Bývalá synagoga je od roku 1998 prohlášena za kulturní památku.
Nachází se v Husově ulici č.p.796, 180 m severozápadně od náměstí. Dvoupodlažní stavba obdélného půdorysu stojí samostatně na okraji ghetta. Na vysoké stáří synagogy odkazuje podlaha sálu, která je pod úrovní okolního terénu, který se během staletí zvedl. Proto také nepřesahuje svojí výškou okolní zástavbu. Dvoutraktový objekt tvoří hlavní sál, ke kterému na severovýchodní straně přiléhá v přízemí předsíň a v patře ženská galerie. Na severovýchodě k domu navazuje přístavek s původním vstupem pro muže a skrytým schodištěm pro ženskou tribunu. Halová budova je zastřešena valbovou střechou. Během adaptace na Husův sbor byl prolomen nový vstup do předsíně z jihovýchodní strany z Husovy ulice. Také byla obrácena o 180 stupňů orientace svatostánku na severozápad, dále pak zazděno pět okenních průhledů na ženské galerii, která byla rozdělena na několik místností – kancelář, studovna a zimní modlitebna. Synagoga obsahovala 104 mužských a 84 ženských sedadel. Svatostánek byl dekorován štukovou výzdobou na stropu. Do interiéru byl přemístěn soubor dřevěných dvoukřesel ze zničení synagogy v Tovačově. Dřívější předsíň, dnešní kolumbárium je patrně nejstarší částí objektu (nejspíše z 15. století). V této místnosti se v nice nachází původní kamenné umyvadlo a kamenná pamětní deska, která připomíná opravu z roku 1928 s českým textem.
Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/kojetin/
https://www.pamatkovykatalog.cz/synagoga-nyni-kostel-cirkve-ceskoslovenske-husitske-19010599
Aktualizace: listopad 2025
Více informací
Židé v Kojetíně
V Kojetíně patrně první Židé žili již ve 14. století, ale jejich počátek ve městě není znám. O staletí později nejspíše vznikla Židovská obec z příchozích, kteří byli vyhnáni z Olomouce a z dalších moravských královských měst. První písemná zmínka o židovském obyvatelstvu ve městě pochází až z roku 1536. Další zmínka se nachází v Pernštejnském urbáři z roku 1566, která se zmiňuje o početné obci s 52 osedlými a s vlastním rychtářem. V 17. století přichází do Kojetína uprchlí Židé z Ukrajiny a vyhnané rodiny z Vídně. Oficiálně žilo v 18. až 19. století nejdříve 59 a poté 76 familiantů, ale neoficiálně jich v Kojetíně žilo 112. Samotná židovská obec byla v roce 1850 politicky sloučena s křesťanskou obcí. V roce 1942 Židovská náboženská obec zanikla. Po 2. světové válce se na chvilku Židovská obec obnovila (1945–1947). Kojetín se stal rodištěm Davida Kaufmanna (1852–1899), historika a profesora rabínského učiliště v Budapešti.
Židovská čtvrť
Židovská čtvrť se rozkládala na 2 ha v západní části historického jádra v dnešní Husově ulici, dříve Židovské. Ulice se vine podél městských hradeb a vytváří oblouk. Ghetto získalo místní pojmenování Šprloch (něm. Sperrloch – uzavřená díra, vězení). Místo zachvátilo několik požárů napříč staletími, ale urbanismus ghetta to nezměnilo. Do dnešní doby se dochovalo 60 z původních 83 menších řadových domků, ke kterým kdysi patřila část louky nebo zahrady. Toto byla na Moravě zvláštnost, jelikož měli povoleno obdělávat svá pole. Většina židovského obyvatelstva v zemi toto nesměla. Již od 16. století hospodařili Židé na více než 100 měřic půdy v Suchých loukách – dnes znám pod názvy Na Žiďáku či Židovský park. Ghetto mělo svůj vlastní pozemkový katastr, ve kterém byly domy od roku 1771 označovány římskými číslicemi. Po 2. světové válce část domů potkala demolice.
Židovská čtvrť byla z hlavní Židovské ulice propojena několika kolmými uličkami s náměstím – Příčná nebo dále směrem k Židovskému parku – Hasičská. Mezi domy č.p. 757 a 758 je dochován klenutý vjezd, který vedl do ulice Příčná. Hlavní ulice byla na obou stranách uzavřena bránou s řetězem. Chudinské domky byly hustě stavěny vedle sebe. Nacházela se zde synagoga a obecní dům č.p. 796. V něm se nacházela radní místnost, dvě školní učebny, byt rabína a v suterénu rituální lázeň. Obecní dům má pozdně klasicistní průčelí a v roce 1867 prošel opravou. Od roku 1998 je památkově chráněn. Dnes slouží jako fara Církve československé husitské.
Na domech v židovské čtvrti se dochovaly architektonické prvky v podobě klasicistních fasád domů č.p.785 a 763, secesního průčelí na domě č.p. 772 nebo dochovaných trámových stropů v domech č.p.732, 763 a 766. Většina chudinských domů byla postavena z vepřovic. Použití nepálených cihel na výstavbu domů je také dáno regionální tradicí (Haná). V domě č.p. 735 kdysi býval rabinát, byt kantora a modlitebna, v č.p. 746 se nacházela jatka – šlachta.
Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/kojetin/
https://www.pamatkovykatalog.cz/byvaly-rabinsky-dum-19011042
https://www.pamatkovykatalog.cz/synagoga-nyni-kostel-cirkve-ceskoslovenske-husitske-19010599
Náklady
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Tato památka není ve vlastnictví ŽOP ani FŽO. V případě zájmu o finanční nebo i jinou podporu památky se prosím obraťte na vlastníka objektu. Nebo nás kontaktujte.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.