Více informací

Počátky židovského osídlení souvisely s vypovězením Židů z moravských královských měst v roce 1454. Nejstarší písemný doklad však pochází až z roku 1554. V letech 1850–1919 zde fungovala samostatná židovská politická obec. Židovská náboženská obec byla zrušena v roce 1942. Nejpočetnější bylo židovské osídlení v 50. letech 19. století. V pol. 19. století představovalo téměř 1 200 Židů polovinu obyvatel městečka. Rodné město spisovatelky Rosy Barachové (1841–1913 Wien), rabína Nehemiase Brülla (1843–1891 Frankfurt a M., NSR) a malířky Elise Franklové (1895–po 1940).

Židovská čtvrť

Rozkládá se v rovinném terénu v jihozápadní části jádra, v západní části náměstí a k jihu přilehlých uličkách. Její nepravidelný tvar má výběru 3,4 ha. Skládá se z několika celků: stereotypní řadové zástavby kolem přímé ulice Široké (dnešní Skálovy), poněkud velkoryseji založené zástavby původně měšťanských domů kolem západní strany hlavního, Sušilova náměstí s navazujícími někdejšími dvorními křídly, a ze dvou zbylých enkláv řadových domů na protilehlých stranách severozápadní ulice Čsl. armády a jihovýchodní ulice Trávníky. 

Mimo areál na náměstí východně od radnice stávalo 29 židovských obchodních krámků. Asanace postihla v 2. polovině 20. století hlavně střední část čtvrti. Z původních 132 domů dnes stojí 85. Přes ztráty demolicemi a přestavbami lze ještě dnes nalézt řadu zajímavých stavebních prvků a detailů.

Synagoga

Původní synagoga měla být podle historických zpráv postavena v roce 1591, později několikrát upravena, především pozdně klasicistně v roce 1842.  Svému účelu sloužila do začátku okupace. V roce 1949 ji odkoupila Církev čs. husitská a stavebně ji adaptovala na náboženské účely své církve. Od počátku 90. let 20. století je již jen zřídka využívána galerie v patře pro bohoslužby a hlavní sál pro příležitostné kulturní akce. V roce 1994 byla vyzvednuta na půdě templu geniza, jakési „pohřebiště“ nepoužívaných náboženských předmětů.

Jedná se o samostatně stojící dvoupodlažní budovu se sedlovou střechou. Uprostřed haly stálo do roku 1842 osmiboké řečniště a v koncentrickém uspořádání lavice mužů. Tehdy zde bylo 105 míst pro muže a 91 pro ženy.

Na jihozápadní stěně komunikačního přístavku dnes visí kamenná tabule s nápisem: „Tato budova sloužila jako synagoga bývalé ŽNO v Rousínově, která byla nacisty úplně vyhlazena.“ Nahoře ve štítě je zazděna kamenná deska s motive kruhu a datací 1842, na jihozápadu je pamětní deska obětem holokaustu z roku 2006.

Náklady

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 25.024,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova,rekonstrukce zeleně, opravy náhrobků, dokumentace
Celkové náklady: 400.782,- Kč
Soukromý dárce: 129.273,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 271.509,- Kč

Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova, oprava hřbitovní zdi a náhrobků, dokumentace
Celkové náklady: 780.196,- Kč
Dotace: 720.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 60.196,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110269.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.