Více informací

Židovské osídlení

Nejstarší zmínka o židovském osídlení pochází z roku 1580, kdy je v pramenech zmíněn Žid Mušel Polka, který zde koupil dům. Během třicetileté války bylo celé městečko zničeno. V průběhu 17. století se pak v Dolních Kounicích pořádaly pravidelné synody židovských obcí z Moravy. Samostatná židovská obec pak existovala v letech 1850–1918. Největší rozkvět zažila židovská obec v polovině 19. století.

Starší židovské sídliště předpokládáme od 16. století v jihovýchodním sektoru městečka před Pravlovskou bránou, přibližně v prostoru Růžové ulice. Po vyvrácení města během třicetileté války si zbylí osadníci vyhlédli nové místo na opačné straně města. Struktura nové židovské čtvrti dokládá svízelné postavení židovského obyvatelstva u nás. Uprostřed areálu stojí synagoga jako středobod, kolem něhož jsou bloky z hustě, někdy až chaoticky řazených domků, oddělené úzkými uličkami a napříč propojeny průchody. Domovní bloky na obvodu směřují průčelími dovnitř, do ulice, kdežto jejich zadní strany jsou „mrtvé“, čímž dohromady vytvářejí do sebe uzavřený celek, svébytný svět na okraji společnosti. Z původních 82 domů stojí 35.

Starší hřbitov

Starší pohřebiště se nacházelo při cestě na Pravlov, ve svahu mezi poli, ve vzdálenosti asi 800 m jihovýchodně od náměstí. Pocházelo z doby konstituování místní komunity v 16. století. Nicméně v letech 1678–1679 přestalo vyhovovat. Důvodem pravděpodobně byla vzdálenost od nového židovského osídlení než kapacita. Část náhrobků byla přenesena na nový hřbitov. Dnes se na ploše hřbitova, více než tři století nepoužívaného, nalézá překvapivě ještě jeden náhrobek. Náhrobek je sice nečitelný, ale patří levitskému manželskému páru. Pozemek byl v roce 1978 prodán ŽNO soukromníkům.

Háhrobky a jejich výzdoba

Náhrobní kameny jsou rozmístěny po celé ploše hřbitova vyjma jihovýchodního sektoru. Nejstarší kameny ze 17. a 18. století nalezneme roztroušeny ve spodní severní části. Jsou provedeny ze žuly, mramoru, slepence a pískovce. Novější náhrobky se nacházejí v západním sektoru a jsou osazeny v hustých nepravidelných řadách. Mají často klasicistní výzdobu ornamentálních a rostlinných prvků, hojně je zastoupen tzv. mikulovský typ. Jako symbolika se uplatňují ruce kohenů, levitské nádoby, lev, koruna, kniha, nůžky, růže, hrozen, hvězda, srdce. 

Náklady

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 19.240,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 9.810,- Kč

Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova, oprava náhrobků
Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí: 45.500,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110213.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.