Kojetín

Typ objektu

hřbitov

GPS

49.353756, 17.306213

Vlastnictví

FŽO

Doba vzniku

do roku 1849

Památková ochrana

Přístupnost

Hřbitov je uzamčen. Klíč k zapůjčení v infocentru.
leden–květen, září–prosinec
po–pá: 9.00–11.30, 12.30–17.00
so–ne: po telefonické domluvě
červen–srpen
po–pá: 9.00–11.30, 12.30–17.00
so–ne: 10.00–11.30, 12.30–17.00
+420 581 202 202, +420 774 001 403
[email protected]

Přílohy v PDF

Židovský hřbitov se nachází přibližně 800 m severně od náměstí, v Olomoucké ulici. V kojetínské kupní knize je k roku 1574 uveden zápis o tom, že Jan Suchánek prodal Židům kojetským díl ze své nivky na Křižících „k pohřbu a kerchovu jejich“. Na pozemku nepravidelného obdélného tvaru o rozloze 5 908 m² se dochovalo 426 náhrobních kamenů. Pohřebiště ohraničuje cihelná zeď na kamenné podezdívce se zpevňujícími pilíři. Nová zeď byla vystavěna roku 1901 společně s obřadní síní v secesním slohu, která byla situována v západním rohu hřbitova. Síň navrhl architekt Wilhelm Stiassný z Vídně. Stavba čtvercového půdorysu byla zdemolována na počátku 70. let 20. století. Na hřbitov vedou dva vstupy – novější kovová branka z ulice a ze západní strany plechová vrata.
Na pohřebišti jsou náhrobky rozmístěny po celé ploše, nové a staré kameny postavené mezi sebou. Nejstarší náhrobky pocházejí z konce 17. století. Starší náhrobky jsou převážně z pískovce, také ze žuly, vápence a mramoru. Na kamenech se nacházejí hebrejské texty a jsou dekorovány symboly – ruce kohenů, levitské nádoby, kruh protknutý šípem, uroboros nebo koruna.
Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1942. Židovský hřbitov je zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.

Dokumentace hřbitova dostupná zde:
https://cemeteries.zob.cz/kojetin

Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/kojetin/
https://www.pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-537254

Aktualizace: listopad 2025

Více informací

Židé v Kojetíně
V Kojetíně patrně první Židé žili již ve 14. století, ale jejich počátek ve městě není znám. O staletí později nejspíše vznikla Židovská obec z příchozích, kteří byli vyhnáni z Olomouce a z dalších moravských královských měst. První písemná zmínka o židovském obyvatelstvu ve městě pochází až z roku 1536. Další zmínka se nachází v Pernštejnském urbáři z roku 1566, která se zmiňuje o početné obci s 52 osedlými a s vlastním rychtářem. V 17. století přichází do Kojetína uprchlí Židé z Ukrajiny a vyhnané rodiny z Vídně. Oficiálně žilo v 18. až 19. století nejdříve 59 a poté 76 familiantů, ale neoficiálně jich v Kojetíně žilo 112. Samotná židovská obec byla v roce 1850 politicky sloučena s křesťanskou obcí. V roce 1942 Židovská náboženská obec zanikla. Po 2. světové válce se na chvilku Židovská obec obnovila (1945–1947). Kojetín se stal rodištěm Davida Kaufmanna (1852–1899), historika a profesora rabínského učiliště v Budapešti.

Židovská čtvrť
Židovská čtvrť se rozkládala na 2 ha v západní části historického jádra v dnešní Husově ulici, dříve Židovské. Ulice se vine podél městských hradeb a vytváří oblouk. Ghetto získalo místní pojmenování Šprloch (něm. Sperrloch – uzavřená díra, vězení). Místo zachvátilo několik požárů napříč staletími, ale urbanismus ghetta to nezměnilo. Do dnešní doby se dochovalo 60 z původních 83 menších řadových domků, ke kterým kdysi patřila část louky nebo zahrady. Toto byla na Moravě zvláštnost, jelikož měli povoleno obdělávat svá pole. Většina židovského obyvatelstva v zemi toto nesměla. Již od 16. století hospodařili Židé na více než 100 měřic půdy v Suchých loukách – dnes znám pod názvy Na Žiďáku či Židovský park. Ghetto mělo svůj vlastní pozemkový katastr, ve kterém byly domy od roku 1771 označovány římskými číslicemi. Po 2. světové válce část domů potkala demolice.
Židovská čtvrť byla z hlavní Židovské ulice propojena několika kolmými uličkami s náměstím – Příčná nebo dále směrem k Židovskému parku – Hasičská. Mezi domy č.p. 757 a 758 je dochován klenutý vjezd, který vedl do ulice Příčná. Hlavní ulice byla na obou stranách uzavřena bránou s řetězem. Chudinské domky byly hustě stavěny vedle sebe. Nacházela se zde synagoga a obecní dům č.p. 796. V něm se nacházela radní místnost, dvě školní učebny, byt rabína a v suterénu rituální lázeň. Obecní dům má pozdně klasicistní průčelí a v roce 1867 prošel opravou. Od roku 1998 je památkově chráněn. Dnes slouží jako fara Církve československé husitské.
Na domech v židovské čtvrti se dochovaly architektonické prvky v podobě klasicistních fasád domů č.p.785 a 763, secesního průčelí na domě č.p. 772 nebo dochovaných trámových stropů v domech č.p.732, 763 a 766. Většina chudinských domů byla postavena z vepřovic. Použití nepálených cihel na výstavbu domů je také dáno regionální tradicí (Haná). V domě č.p. 735 kdysi býval rabinát, byt kantora a modlitebna, v č.p. 746 se nacházela jatka – šlachta.

Náklady

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 26.090,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 24.100,- Kč

Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 24.000,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110229.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.