Více informací

Židovské ghetto

Významné bylo v obci také židovské ghetto okolo synagogy. Byly zde obchody či škola. Největšího rozmachu nabyla židovská obec v Kosově hoře v 18. století, tvořila 35 % obyvatel obce a byla tak velmi významnou komunitou ve středních Čechách. Pro potřeby náboženské obce fungovala synagoga do konce 19. století, židovské správní centrum bylo přeloženo do Sedlčan. Rabín do Kosovy Hory již jen dojížděl.

Hsitorie synagogy

Synagoga v Kosově Hoře byla postavena okolo roku 1630 v barokním slohu. Po velkém požáru roku 1697 byla obnovena a znovu otevřena až roku 1741. Další stavební úpravy proběhly v letech 1826 a 1856. Židovské ghetto i synagoga paradoxně přežily 2. světovou válku bez úhony. Katastrofa přišla až za komunistického režimu, v budově byl sklad hnojiva a poté JZD. Došlo k chátrání budovy, její stav byl natolik vážný, že v roce 1987 byla budova ruinou určenou k demolici.
V 70. a 80. letech vytvářel fotodokumentaci židovských hřbitovů Petr Ehl, který zavítal také do Kosovy Hory, kde mimo hřbitov navštívil i bývalé židovské ghetto s rabínským domem a rozpadlou synagogou. Rozhodl se její neutěšený stav vyřešit a spolu s manželkou ji odkoupil od židovské obce.V roce 2006 byla zrekonstruována obytná část objektu, bývalý rabínský byt. V roce 2007 bylo založeno občanské sdružení Synagoga Kosova Hora, kterému se postupně podařilo získat zhruba polovinu sumy, nezbytné na dokončení celého objektu a zejména na náročnou rekonstrukci interiéru. Zbytek pokryly příspěvky od Středočeského kraje, ministerstva kultury, významně přispěly i Nadační fond obětem holokaustu a Česko-německý fond budoucnosti. Na závěrečných etapách rekonstrukce se podílela i obec Kosova Hora, Nadační fond Patronát Sedlčansko a soukromé osoby. Stavební dozor prováděl Petr Ehl osobně, rekonstrukce a restaurátorské práce v modlitebně probíhaly pod dozorem NPÚ. Při restaurátorském průzkumu se podařilo odkrýt část původní podlahy, bimy a architektury aronu ha-kodeš. Celkovou koncepci podoby interiéru, důsledně vycházející z autentických zachovaných prvků, navrhl v součinnosti s akademickým malířem Antonínem Hamsíkem, dr. Arno Pařík z Židovského muzea v Praze. V roce 2011 byla synagoga zpřístupněna veřejnosti. Mimo stálou expozici se v synagoze konají také příležitostné výstavy, komorní koncerty, přednášky a další kulturní akce.

Kosova Hora existuje: Manželé Ehlovi zachránili synagogu ze 17. století. Roš Chodeš. 2011, 73(7), 9.

Hádanky domů života I.  [dokumentární seriál]. Režie Jaroslav KRATOCHVÍL. Česko: Česká televize, 2013. Dostupné také: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10492110205-hadanky-domu-zivota/213562215800007/

Zpracovala: Eliška Přeborovská, 2023

Náklady

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 111111.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.