Více informací

Přítomnost Židů v Radnicích je možné doložit od poloviny 17. století. Židovští obyvatelé žili patrně od svého příchodu do Radnic na východní straně zámeckého areálu. Sídelní okrsek vytvářel náves spojenou uličkou s náměstím a v samém centru byla na konci 18. století postavena synagoga. Dnešní synagoga, zdařile opravená, je známa také tím, že v ní kdysi působil rabín Isak Weiss, který po emigraci do Ameriky založil významné reformní hnutí.

Židé z Radnic a okolí spadali původně pod starší náboženskou obec v Terešově. Mezi těmito lokalitami (patří sem také Hřešihlavy) existují blízké rodinné i obchodní souvislosti.

Židovský hřbitov, který se nachází 1,5 km východně od radnického náměstí, na kraji lesa Malíkovec, mezi silnicemi do Chomle a do Skomelna, při zeleně značené turistické značce. Byl založen cca v 2. pol. 17. století. V jeho severovýchodní části byla vystavěna snad v 1. polovině 19. století vjezdová brána, menší branka a dům tahary, jehož pozůstatky byly patrné ještě v 80. letech 20. století. Rozloha hřbitova činí 3872 m2 a nachází se zde 208 náhrobků (včetně podstavců). 

Nejstarší zjištěný náhrobek patří Elijahovi, synu Ašera Anšla, který zemřel roku 1706 (č. 074). Konec užívání hřbitova prozatím vymezuje nejmladší pohřeb z roku 1932 (Pavla Löblová č. 094). 

Výzdoba a symbolika radnických náhrobků odpovídá místnímu koloritu. Levitská konvice, která připomíná příslušnost zemřelého k rodové linii levitů se zde objevuje v pěti případech a pokaždé v trochu jiném provedení. Nalezneme ji např. na pískovcovém náhrobku Wolfa Lejba sg´´l (1809, 149x), jenž působil v obci jako kantor a mohel „… po všechny své dny… / zvedal svůj hlas ke (čtení) Tóry a také k modlitbám / zrána i navečer. / Jeho jméno bylo známé v branách, / vykonával obřízku synům (svého národa) …“

Spolek Chevra kadiša byl pravděpodobně založen v souvislosti se vznikem radnického hřbitova. Nejstarším dokladem jeho existence v Radnicích je až text na náhrobku Zalmana Jony (1826, č. 046).

Nejzajímavější zdejší epitafy se pojí s náhrobky nejstarších usazených židovských rodin v Radnicích Treulich a Popper, jejíž členové zastávali významné funkce v židovské komunitě.

Na konci 18. století se v Radnicích usadila rodina Treulich, jejíž členové byli pohřbíváni na zdejším hřbitově. Podařilo se identifikovat celkem 32 náhrobků, patřících příslušníkům této vážené rodiny. Nejstarší dochovaný náhrobek rodiny Treulich značí místo pohřbu Jaakova, syna Šaloma Treulicha. (1814, č. 045). 

K tzv. propracovanějším epitafům patří rozsáhlý epitaf Josefa Treulicha, (1873, č. 128), představeného synagogy. „Sem uložili / muže v požehnaném věku, bohabojného nad mnohé, / váženého pána Ozera Treulicha z Radnic. / Chodil po [stezkách] spravedlnosti a upřímnosti po celý svůj život. / Ze svého chleba rozdával ubohým. / Miloval Tóru a nařízení celým svým srdcem. / Jiného ducha v něm nebylo. / Předstupoval před schránu v bezúhonnosti / o sobotách i o vysokých svátcích. / Po mnoho let se modlil s oddaností. / Bylo mu dopřáno dočkat se tří synů, / ze kterých se stali věhlasní lékaři. / Ulehl k odpočinku s těmi, kdo sídlí v Pokoji. / Dokud nenastane čas těch, kdo budou oživeni.“  

Rodina Popper byla význačnou rodinou v Radnicích i širokém okolí. Potomky této rodiny nalezneme nejen v Čechách, ale i po celém světě. Nejstarším dohledatelným členem zdejší rodiny Popper je Juda Löbl (1746–1829). Přestože pocházel ze Lhotky u Radnic, kde také zemřel, byl Juda Löbl pohřben v nedalekém Terešově. V Radnicích se Popperové usídlili až ve druhé polovině 19. století a zůstali zde do 2. světové války. Na zdejším hřbitově nalezneme pohřbené čtyři generace této rodiny .Pískovcový náhrobek Josefa Poppera (1871, č. 156), nájemce vrchnostenské vinopalny vyniká zručným kamenickým zpracováním i vysokou epigrafikou. Rodokmen této větve vede až k prozaikovi a novináři Otu Pavlovi. 

Hřbitov prošel od roku 2012 postupnou obnovou, financovanou vlastníkem, kterým je Federace židovských obcí.

_Zdroj:

^{VLADAŘOVÁ, Petra. Židovské hřbitovy v Radnicích, Terešově a Hřešihlavech. Radnice: Městský úřad v Radnicích, 2022. ISBN 978-80-11-01449-0.
VLADAŘOVÁ, Petra. Příběhy tesané do kamene: židovské hřbitovy v Terešově, Hřešihlavech, Radnicích, Oseku, Kožlanech a Zderazi. [Chomutov]: L. Marek, 2021. ISBN 978-80-88380-04-7.}

Náklady

Rok 2010 – plánek hřbitova a celoroční průběžná údržba hřbitova Celkové náklady hrazené Federací židovských obcí v ČR: 13.764,- Kč

Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova. Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 4.797,- Kč

Rok 2012 - celoroční průběžná údržba hřbitova, oprava náhrobků, dokumentace. Celkové náklady: 196.581,- Kč

Dotace: 60.000,- Kč

Federace židovských obcí v ČR: 136.581,- Kč

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110265.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.