Kardašova Řečice

Typ objektu

hřbitovsídelní okrsek

GPS
49.1721642, 14.8505969
Vlastnictví
ŽOP
Doba vzniku
do roku 1849
Památková ochrana
Přístupnost
Příspěvek

Hřbitov byl založen pravděpodobně koncem čtyřicátých let 17. století, v pramenech je poprvé retrospektivně zmíněný k roku 1650. Situovaný je zhruba kilometr jižně od městečka, u staré zemské cesty do Jindřichova Hradce vedle potoka z Nového rybníka, nedaleko rozvalin tvrze Babka. V roce 1673 bylo na žádost Žida Michela umožněno ohradit hřbitovní plochu vysokou zdí a poplatky za její užívání byly stanoveny na 60 krejcarů ročně.

Nejstarší náhrobek náleží učenci Jehošuovi (1678/1679, náhrobek č. 39), jehož jméno je dochováno pouze v akronymu. Další dochované náhrobky se dají datovat až do počátku 18. století. Kolem roku 1829 byly zakoupeny přilehlé pozemky a o rok později hřbitov nabyl dnešní rozlohy 886 m2. Při vstupu byla v roce 1863 postavena drobná stavba domu tahary s krytou brankou a šindelovou střechou na pilíři. Dnes již po domě tahary není ani stopy. Na novodobých náhrobcích lze rozeznat signatury kameníků z Batelova, Českých Budějovic, Jindřichova Hradce, Tábora i z Vídně. Pohřbívaly se zde i rodiny z blízkého okolí.

Na ploše hřbitova se od poloviny 18. století dochovalo několik náhrobků s kohenskou symbolikou. Působivé je vyobrazení náhrobní stély u stromu pláče (Moses Rabl, 1860, č. 80). Symbol koruny zdobí náhrobek Adolpha Hermanna (1846, č. 88). Zvlášť v moderní době je na náhrobcích častý motiv hvězdy. Stopy po portrétu v keramickém rámu jsou zřetelné na náhrobku Barbory Šulcové (1914, č. 4).

V nedávných letech byly postaveny všechny povalené náhrobky a byla opravena ohradní zeď. Od poloviny 90. let 20. století je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je nutno pokračovat i v následujících letech.

Aktualizace: září 2024

Předchozí
Další
Foto: I. Steinová, 2011
Foto: I. Steinová, 2011
Foto: I. Steinová, 2011
Foto: I. Steinová, 2011
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana
Foto: archiv Matana

Více informací

Nejstarší nepřímá zmínka o Židech v Kardašově Řečici pochází už z roku 1407, kdy se v privilegiu Jana staršího z Hradce stvrzuje jeho platnost pro všechny obyvatele ve městě a jeho okolí a jsou v něm zmíněni i Židé. Nicméně až do poloviny 17. století neexistují o židovském osídlení v dané lokalitě konkrétní doklady. Až kolem roku 1650 byl třem židovským rodinám pronajat tzv. Broumovský dům, což potvrzuje berní rula z roku 1654. Z téhož roku pochází záznam v celozemské židovské kontribuci 3 rýnských a 30 krejcarů od Židů z Kardašovi Řečice.

Počátkem 18. století žilo na řečickém panství 31 Židů, v roce 1714 bylo ve městě usazených 10 židovských rodin, z nich se šest živilo podomním obchodem, dva se zabývali prodejem plátna, jeden výkupem peří a jedna byla švadlenou. Z roku 1727 se dochoval plán židovského osídlení v Kardašově Řečici , z něj vyplývá, že Židé žili v deseti panských domech ve čtvrti Obecnice, v severní části městečka. Židovská ulice měla dva vchody a na šabat byla uzavírána drátem.

Starší synagoga, pravděpodobně dřevěná stavba, je doložena už kolem roku 1650. V roce 1708 byla postavena synagoga nová, přízemní zděná stavba se šindelovou střechou a židovské lázně. Kolem roku 1770 zůstával počet židovských rodin ve městě stejný, v roce 1783 bylo evidováno 15 židovských familiantů, většina z nich se věnovala podomnímu obchodu, dva obchodovali s plátnem, další byl sklenářem, jiný měl v pronájmu panskou vinopalnu. V roce 1755 byl založen vedle budovy synagogy špitál pro pocestné, nemocné a chudé, v roce 1777 došlo k jeho adaptaci.

Počátkem 19. století byly usazeny židovské rodiny i v okolí. Od čtyřicátých let se stabilizoval počet 25 židovských rodin. Ještě v roce 1857 židovská komunita evidovala 160 osob, v dalších letech počet jejích členů postupně klesal, zvlášť po ničivém požáru města v roce 1863. O rok později došlo k novogotické přestavbě synagogy, která pak byla v roce 1959 zbořena.

Rychlí pokles členské základny židovské náboženské obce lze vyčíst z oficiálního sčítání lidu, zatímco v roce 1880 zde žilo 100 Židů, v roce 1910 již jen 32. Roku 1930 se počet Židů ve městě ustálil na 20 osob. Během druhé světové války téměř všichni zdejší Židé zahynuli v koncentračních táborech v Polsku. Po válce židovská náboženská obec již nebyla obnovena, do města se vrátila pouze jedna osoba. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1965.

Zdroj: Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Židovské hřbitovy na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.

Aktualiazce: září 2024

Zpracovala: Eliška Přeborovská

Náklady

Rok 1995 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 8.208,- Kč

Rok 1996 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.126,- Kč

Rok 1997 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 8.046,- Kč

Rok 1998 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.102,- Kč

Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2000 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.804,- Kč

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.776,- Kč

Rok 2002 – vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 52.943,- Kč
Vztyčování náhrobků: 45.856,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 7.087,- Kč
Město Kardašova Řečice: 20.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 32.943,- Kč

Rok 2003 – vztyčování povalených vícedílných náhrobků ze 2. poloviny 19. století a 1. poloviny 20. století a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 29.906,- Kč
Vztyčování náhrobků: 22.684,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 7.222,- Kč
Město Kardašova Řečice: 10.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 19.906,- Kč

Rok 2004 – vztyčení historických náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč

Rok 2005 – vztyčení historických náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 15.322,- Kč

Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 7.028,- Kč
Město Kardašova Řečice: 5.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 2.028,- Kč

Rok 2007 – vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 61.214,- Kč
Vztyčování náhrobků: 54.500,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 6.714,- Kč
Město Kardašova Řečice: 5.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 56.214,- Kč

Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.055,- Kč

Rok 2009 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 2.192,- Kč

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 2.524,- Kč

Rok 2011 – pořízení plánu hřbitova, celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 9.188,- Kč

Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 1.320,- Kč

Rok 2013 – restaurování náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 103.544,- Kč
Restaurování náhrobků: 100.625,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 2.919,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 70.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 33.544,- Kč

Rok 2014 – restaurování náhrobků, oprava dveří a zárubní márnice a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 110.750,- Kč
Restaurování náhrobků: 100.625,- Kč
Oprava márnice: 7.260,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 2.865,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 50.000,- Kč
Soukromý dárce: 10.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 50.750,- Kč   

Rok 2015 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.891,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2016–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170324.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.