Termínem „klausy“ byly původně označovány stavby, které dal na okraj Starého židovského hřbitova zbudovat Mordechaj Maisel. V jedné z klaus byla zřízena synagoga, v druhé byla proslulá vysoká talmudická škola. Podobně jako ostatní synagogy Židovského města byly i „klausy“ zničeny požárem v roce 1689. Nová Klausová synagoga byla zbudována zásluhou představeného bývalé synagogy a dokončena již roku 1694.

Rozlehlý prostor dosud největší synagogy ghetta dotváří původní třístupňová schránka na svitky Tóry, zbudovaná na náklad Samuela Oppenheima roku 1696. Z vyobrazení z poloviny minulého století je patrné, že zde stávala velká obdélná bima. Synagoga bývala druhou hlavní modlitebnou pražské židovské obce a sloužila také jako volební místnost pražského pohřebního bratrstva.

Při obnově budovy architektem Bedřichem Münzbergerem v letech 1883–1884 byla synagoga prodloužena v západní části o jedno klenební pole a vestavěna široká empora jako další prostor galerie pro ženy. Za druhé světové války bylo vnitřní zařízení synagogy zničeno a budova sloužila jako sklad a expozice kultových předmětů válečného Židovského muzea.

V roce 1946 byla v synagoze zpřístupněna stálá expozice Židovského muzea, věnovaná židovským svátkům a zvykům. Interiér byl restaurován v roce 1960 a znovu v letech 1979–1981 a také v letech 1995–1996. V roce 1997 zde byla zpřístupněna expozice židovských svátků, tradic a zvyků. V současnosti probíhá další rekonstrukce budovy.

Zdroj:
PAŘÍK, Arno; CABANOVÁ, Dana a KLIMENT, Petr. Pražské synagogy =Prague synanogues = Prager Synagogen. V Praze: Židovské muzeum, 2011.
https://www.jewishmuseum.cz/pamatky-a-expozice/pamatky/klausova-synagoga/

Aktualiazce: duben 2026

Více informací Náklady