Pohořelice
hřbitovsídelní okrsek
Hřbitov je uzamčen.
Kontaktujte nás:
[email protected]
+420 603 305 711
+420 604 234 136
Starý židovský hřbitov pochází patrně z 2. poloviny 15. století, rozkládal se západně od židovské čtvrti při dnešní Komenského ulici. Na pohřebišti obdélného půdorysu o rozloze 1 091 m2, stávala v jeho přední části menší márnice. Patrně z vyčerpání hrobových míst byl založen hřbitov nový. Nejstarší dochované náhrobky ze starého hřbitova jsou z let 1676 a 1701. Byly přeneseny ze starého na nové pohřebiště. Parcelu starého hřbitova pohřební bratrstvo prodalo v roce 1788 a poté několik let sloužila jako zahrada. V polovině 19. století byl prostor zastaven a dnes se zde nachází bytový dům čp. 948–950. Židovský hřbitov zanikl bezezbytku.
Nový židovský hřbitov se nachází při dnešní Tyršově ulici, 250 m severozápadně od náměstí. Založen byl v roce 1722, kdy byl pozemek zakoupen. Hřbitov obdélného tvaru je ohrazen cihelnou zdí se zpevňujícími pilíři. Vstup se nachází na východní straně, který definuje novodobá železná branka. V rohu u vstupu na hřbitov se nacházela průjezdná obřadní síň a také obydlí pro hrobníka z roku 1870. V roce 1973 byly stavby nahrazeny novým domem pro správce hřbitova.
Na hřbitově o rozloze 8 682 m2 se dochovalo 1 148 náhrobků. Ty staršího typu – barokní a klasicistní jsou převážně z pískovce, ale také z mramoru, vápence a žuly. Nacházejí se na nich rostlinné a ornamentální dekory (voluty a mušle), hebrejské texty či symbolika (ruce kohenů, levitské nádoby, dva lvi nebo jeleni, tóra rozevřená a „oblečení“, slunce nebo kotva). Novější náhrobky jsou realizované ze světlé a tmavé žuly nebo z umělého kamene. Některé náhrobky patří haličským uprchlíkům ze sběrného tábora za 1. světové války.
Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1938. Na hřbitově jsou umístěné dva kamenné pomníky obětem 1. a 2. světové války. Hřbitov byl v roce 1964 zapsán do státního seznamu kulturních památek.
Dokumentace dostupná zde:
https://cemeteries.zob.cz/pohorelice
Zdroje:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
https://www.pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-14879334
Aktualizace: únor 2026
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Více informací
Židovské osídlení
Židovské osídlení v Pohořelicích bylo patrně od 2. poloviny 15. století, pravděpodobně jako následek vypovězení Židů z moravských královských měst. K roku 1479 se váže nejstarší písemná zmínka o vlastnictví orné půdy Židem, pak také z roku 1490. Ve městě v 18. a 19. století bylo povoleno 105 familiantů. V roce 1590 žilo ve městě 33 poddaných židovského vyznání. Dále ve městě počet židovských obyvatel stoupal. V roce 1673 jich zde žilo přibližně 130, vrchol v počtu židovských obyvatel byl v polovině 19. století, kdy v roce 1857 jich zde pobývalo 769, poté počet klesá. V roce 1921 jich zde žije již jen 290 a roku 1930 jen 234. Židovská politická obec existovala od roku 1850. V Pohořelicích byl umístěn během 1. světové války utečenecký tábor haličských Židů. Židovská náboženská obec zanikla v roce 1938. Z Pohořelic pocházejí novinář Adolf von Nassau (1834–1920), literát a pedagog Philipp Brunner (1839–1904), malíř Samuel Brunner (1858–1939) nebo novinář, básník a vydavatel Berthold Felwel (1875–1937).
Židovská čtvrť
Židovská čtvrť se rozkládala v jihovýchodní části jádra města, jižně od farního kostela a postupně se rozvíjela. Ghetto bylo definováno ulicemi Kostelní, Školní a Stará obec. Po obvodu pak ulicemi Dlouhá, Hybešova a Lidická. Čtvrť existovala již na počátku 17. století, ke konci 18. a v 1. polovině 19. století se ghetto rozšiřovalo po obvodu až do konečné rozlohy 1,8 ha. Zajímavé bylo přiřazení ke 33 starým židovským domům 33 kusů polí v trati (Vrchní) Líchy východně od centra sídliště „Židy“. Po roce 1945 přišly plošné demolice, které neminuly domy v prostoru Staré obce. Ghetto nepravidelného tvaru tvoří celek z několika sevřených bloků. Domy neměly dvůr, hospodářské stavení ani zahrádky. Bloky jsou oddělené úzkými a křivolakými uličky. V židovské čtvrti se i přes demolice a přestavby dochovalo do dnešní doby 40 domovních jednotek z původních 115. Mimo synagogy se zde také nacházely obecní dům se zimní modlitebnou, židovská škola, rituální lázně nebo jatka. Za 1. světové války se mimo ghetto v domě v Hybešově ulici nacházela modlitebna pro uprchlíky z Haliče a Bukoviny.
Synagoga
Pohořelická synagoga existovala patrně již ve 2. polovině 15. století. Ve středu ghetta se nacházely synagogy dvě. V obecním domě vedle chrámu zřídili při přestavbě v letech 1831–1833 modlitebnu, také zvaná filiální synagoga.
Patrně z let 1632–1633 pochází Stará barokní synagoga obdélného půdorysu s modlitebnou dětí a řečništěm uprostřed sálu. Stěny a klenby sálu byly dekorovány hebrejskými liturgickými texty a ornamenty. Chrám byl zbořen v roce 1853.
Na jejím místě vznikla nová synagoga postavená v novorománském stylu. Autor stavby není známý, může se jednat o brněnského architekta Laurenze Wagnera. Dne 1. října 1855 proběhlo slavnostní zasvěcení. Byla zbořena nacisty v roce 1938. Jednalo se o třípodlažní halu téměř obdélného půdorysu zastřešenou nízkou stanovou střechou. Muži vstupovali hlavním vchodem, ženy poté dvěma vedlejšími vchody směřující na dvoupatrovou ženskou galerii po třech stranách hlavního sálu. Synagoga obsahovala 196 mužských a 136 ženských sedadel. Svatostánek byl umístěn na východní stěně hlavního sálu. Ten byl dekorován výmalbou a umělým mramorováním nosných pilířů a pilastrů. Nad středem byla patrně nepravá kupole.
Zdroje:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
https://www.pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-14879334
Náklady
Rok 2010 – stavění povalených náhrobků, plánek hřbitova a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 191.770,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 109.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 82.770,- Kč
Rok 2011 – celoroční půběžná údržba hřbitova, pokračování oprav náhrobků
Celkové náklady: 184.180,- Kč.
Ministerstvo kultury ČR: 90.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 94.180,- Kč
Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova, oprava náhrobků
Celkové náklady: 242.236,- Kč
Dotace: 150.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 92.236,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110254.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.