Písečné (u Slavonic)
hřbitovsídelní okrsek
hřbitov je volně přístupný
Židovský hřbitov se nachází mimo obec cca 400 metrů jihozápadně od centra, v lese. Pohřebiště bylo založeno na počátku 18. století. Hřbitov se rozkládá na pozemku obdélného tvaru o výměře 1514 m² v mírně svažitém terénu. Ohraničuje jej omítnutá kamenná zeď 1,5 – 2 m vysoká, krytá kamennými plotnami. V severozápadním rohu je zazděný kámen s datací 1854 odkazující na opravu ohradní zdi. Vstup na pohřebiště prochází márnicí. Kamennocihelná stavba čtvercového půdorysu pochází patrně z 2. poloviny 19. století. Z přístupové cesty je vstup možný dřevěnými dvoukřídlými vraty. Při celkových opravách v roce 1989 byla probourána ohradní zeď a postavena nová vstupní branka na hřbitov.
Po celé ploše hřbitova je rozprostřeno 437 dochovaných náhrobků, které vytvářejí 11 řad. Mladší kameny a dětské hroby jsou umístěné u západní zdi ve dvou řadách. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1730, kdy byl pohřben kantor Bernard Insel. Starší náhrobky jsou spíše ze žuly, ojediněle z mramoru. Náhrobky jsou většinou prosté s půlkruhovým zakončením a střídmou výzdobou a mělkým reliéfem. Spíše hebrejské texty. Některé náhrobky mají reliéfy hluboké, dokonce dva kameny mají sochařsky náročně zpracované plastiky lvů. Na náhrobních kamenech se objevuje například symbolika slunce, ruce kohenů, strom, obřízkový nůž s podnosem, dva lvi s korunou nebo dva andílci – cherubíni, kteří se běžně na židovských náhrobcích nevyskytují. Novější náhrobky jsou již z tmavě leštěné žuly s německými nápisy.
Poslední pohřeb proběhl v roce 1930. Po obsazení pohraničí byly v jihovýchodní části novější náhrobky povaleny. Židovský hřbitov je památkově chráněn.
Na počátku 90. let 20. století byl hřbitov zarostlý hustou zelení a většina náhrobků byla pokrytá břečťanem, který rozrušoval jejich epitafy. Ve druhé polovině 90. let 20. století a v prvních letech 21. století byla plocha hřbitova vyčištěna od nežádoucí vegetace, byly postaveny některé povalené náhrobky, byla opravena ohradní zeď i márnice. V současné době je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je třeba pokračovat i nadále.
Dokumentace hřbitova dostupná zde:
https://cemeteries.zob.cz/pisecne-nad-dyji
Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
https://pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-686702
https://www.pisecne.cz/obec-1/informace-o-obci/zide-v-pisecnem/
Aktualizace: listopad 2025
Více informací
Židé v Písečné
Židé v Písečném se usazují až v roce 1670 po migrační vlně Židů vypovězených z Vídně a Dolních Rakous. První písemná zmínka pochází z roku 1700, která se zmiňuje o židovském nájemci nově postavené vrchnostenské palírny. Židovská obec v Písečném vzniká v 1. čtvrtině 18. století, kdy existují z roku 1727 první záznamy o úhradách poplatků židovské obce vrchnosti. K obci patřily ještě filiální spolky z okolních obcí (dnešní místní části vesnice) – Nové Sady a Slavětín.
Vrchol počtu občanů židovského vyznání v obci byl v polovině 19. století, kdy v roce 1837 žilo v Písečném na 334 Židů. Poté počet výrazně klesá díky jejich stěhování do měst. Kvůli tomu zanikla Židovská náboženská obec v roce 1901 a tím byli židovští občané příslušní k Židovské náboženské obci v nedalekých Jemnicích, poté v Písečném jen náboženský spolek.
Hlavní obživou židovských rodin do konce 18. století bylo pekařství. Po dlouholetém střetu s křesťanským pekařem, který spor vyhrál, museli Židé přesměrovat své živobytí jinam. Začali se věnovat obchodu se střižním, norimberským, koženým a kramářským zbožím. Od roku 1867 fungovala továrna na výrobu lemovek, šněrovadel a stuh díky bratrům Juliusi a Moritzovi Kaufmannům. Továrna v období své největší slávy zaměstnávala až 40 zaměstnanců, zanikla v roce 1926. Poslední Židé odešli z Písečného do vnitrozemí v roce 1938.
Židovská čtvrť
Židé se v obci usadili na třech místech. Nejstarší část tvoří skupina domů kolem synagogy v západní části obce, podél obou březích Krokovického potoka. Poté přibyl další shluk domků naproti zámku při hlavní silnici a také soubor domů za řekou Dyjí a mlýnskou strouhou v Podolí. Skupina domů naproti zámku se před polovinou 19. století východně od zámku rozrostla o odkoupené domy křesťanů. U západní i střední skupiny domů převažuje dvoupodlažní řadová zástavba městského typu a bez hospodářského zázemí. Soubor domů v Podolí jsou spíše přízemní řadové s malými dvory. Na ploše 1,15 ha se postavilo 48 domů (včetně synagogy), do současnosti se zachovalo 32 domů.
Na domech se dochovaly původní architektonické prvky. Jádra barokních domů z 18. století s klenutými místnostmi, valenou klenbou s lunetami i novější plackou v pasech. Na některých průčelích se dochovala kamenná ostění dveří nebo oken. Dochovaný je také klasicistní patrový dům (č.p. 135 a 144) se vstupním rizalitem a arkýřem na krakorcích.
V židovských domech se také ukrýval obecní dům s bytem rabína (č.p.122), šámese a porážkou (šlachtou). Rituální lázeň poté byla v domě č.p.125. Ve vedlejším domě s č.p. 120 byla zase palírna kořalky. Židovská škola v Písečném vznikla v roce 1782 a během let fungovala v různých domech, dokud pro ni nebyl roku 1846 upraven dům č.p. 120. Škola fungovala do roku 1902.
Zaniklá synagoga
Synagoga se nacházela vedle obecního domu č.p.122, uprostřed nejstarší židovské zástavby, na severním břehu potoka. Vznikla v letech 1768–1772 v barokně-klasicistním stylu. Stavba prošla v roce 1840 opravou a v roce 1867 byla poškozena povodní. Svým účelům sloužila až do roku 1930. Během 2. světové války sloužila jako sběrna odpadových surovin. Po válce roku 1948 ji kupuje stavitel Kužel ze Slavonic od jihlavské Židovské obce. Ten ji okamžitě bourá na stavební materiál.
Jednalo se o dvoupodlažní dům se sedlovou střechou na obdélném půdorysu. Do synagogy vedly dva vstupy na jižní straně. Východní dveře vedly do přízemí, kde se mohla nacházet rituální lázeň nebo jiná zařízení židovské obce. Druhé vstupní dveře vedly patrně do patra do modlitebny. V sále byl svatostánek orientován nejspíše k jihu, ke kterému směřovaly tři řady dřevěných lavic. Ženská část byla od mužské oddělena dřevěnou zástěnou (mechica).
Zdroj:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
https://pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-686702
https://www.pisecne.cz/obec-1/informace-o-obci/zide-v-pisecnem/
Náklady
Rok 1996 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 1.620,- Kč
Rok 1997 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 15.568,- Kč
Rok 1998 – oprava ohradní zdi a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 11.826,- Kč
Rok 1999 – oprava márnice, ohradní zdi hřbitova a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 117.438,- Kč
Oprava márnice a ohradní zdi: 105.693,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 11.745,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 20.000,- Kč
Okresní úřad v Jindřichově Hradci: 47.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 50.438,- Kč
Rok 2000 – zhotovení vstupní branky na hřbitov a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 18.986,- Kč
Zhotovení branky: 9.536,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 9.450,- Kč
Rok 2001 – zhotovení dvojích vstupních vrat obřadní síně a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 52.087,- Kč
Zhotovení vrat: 45.607,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 6.480,- Kč
Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 14.242,- Kč
Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 8.505,- Kč
Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč
Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.180,- Kč
Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.878,- Kč
Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč
Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.480,- Kč
Rok 2009 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 9.180,- Kč
Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 15.540,- Kč
Rok 2011 – zhotovení polohopisného plánu, celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 19.005,- Kč
Unie židovské mládeže: 2.500,- Kč
Židovská obec v Praze: 16.505,- Kč
Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 17.000,- Kč
Rok 2013 – vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 114.599,- Kč
Vztyčování náhrobků: 96.500,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 18.099,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 70.000,- Kč
Dar fyzické osoby: 2.479,- Kč
Židovská obec v Praze: 42.120,- Kč
Rok 2014 – restaurování a vztyčování historických náhrobků, kácení stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 327.624,- Kč
Restaurování náhrobků: 296.800,- Kč
Kácení stromů: 3.550,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 27.274,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 70.000,- Kč
Dar fyzické osoby: 2.479,- Kč
Jihočeský kraj: 60.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 195.145,- Kč
Rok 2015 – restaurování náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 112.727,- Kč
Restaurování náhrobků: 99.800,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 12.927,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2016–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu památky
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170346.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.