Heslo bude brzy aktualizováno.

Židovské osídlení zde existovalo od počátku 17. století. První doložené zmínky o něm pochází ze zprávy domažlického faráře Tobiase Hankelia z 3. října 1669, určené pražskému církevnímu úřadu. Ve zprávě se uvádělo, že v Mutěníně žil již roku 1635 v domě čp. 85 jeden Źid Abraham Ditl se svou rodinou. Roku 1669 zde žilo šest rodin o celkovém počtu čtyřiceti lidí. Roku 1662 židé požádali o možnost zřízení menší dřevěné synagogy. Z roku 1743 pochází zmínka o židovské škole v pozdějším domě čp. 67. Roku 1747 zde bylo 8 židovských domů, v nichž žilo čtrnáct rodin o 49 obyvatelích. 1837 žilo v Mutěníně už 110 židů, postupně ale došlo k poklesu až jen na 90. Roku 1920 žilo v Mutěníně už jen 6 rodin o 23 obyvatelích. Celkově jsou zachovány židovské matriky od roku 1793. Židovská obec zanikla roku 1938.

V městečku se nachází židovský okrsek (židovské domy jsou především v ulici vedoucí jižně od náměstí do příčné ulice rovnoběžné s náměstím). Původní synagoga z 1663 byla zbořena v roce 1860. Na ní navázala nová synagoga, postavená v klasicistním slohu na místě tří domů (čp. 67), roku 1923 byla za velké náklady přestavěna. Ta byla ale během období nacismu také zbořena.

Hřbitov o rozloze 1151 metrů čtverečních se nachází cca 800 metrů jihovýchodně od vesnice na návrší Ovčí kopec. Pochází z roku 1642, zničen během vlády nacismu. Do současnosti bylo zachováno cca 100 náhrobků, které byly naskládány v severní části hřbitova. Nejstarší dochované náhrobky pochází z první poloviny 19. století.

 

Více informací Náklady