Více informací

Brandýs nad Labem byl důležitým místem pro historii českých Židů. Nejstarší židovské osídlení v Brandýse je zaznamenáno již ve 20. letech 16. století. Brandýs byl také místem, kam se uchýlila část židovského obyvatelstva po vypovězení z Prahy v roce 1541 za Ferdinanda I. Habsburského. 

Hřbitov se nachází 400 metrů severozápadně od náměstí při Kostelecké ulici vedoucí do Kostelce nad Labem. Nejstarší zmínka o židovském hřbitově zachovaná v archivních pramenech pochází z roku 1568. Jedná se o zápis v pamětní knize obsahující kladné vyřízení žádosti židovských obyvatel o přenechání pozemku za účelem založení hřbitova. Rozšířen byl roku 1696 a také roku 1877. Výraznější změny zaznamenal jen v roce 1848. Tehdy byla od silnice přední část zrušena na úkor nové hřbitovní budovy, jejíž levé křídlo sloužilo jako bejt tahara (márnice) a pravé jako byt pro hrobníka a správce hřbitova. I v dnešních dnech je zde umístěn byt pro správce a výstavní prostory. Také je zde umístěn pohřební vůz.

Hřbitov má rozlohu 6.884 metrů čtverečních a nachází se zde 915 náhrobků z let 1575 až 1942. Některé z náhrobků se do současné doby dochovaly bez poškození, na jiných je patrná eroze nápisu ve větším či menším rozsahu. Náhrobky přečkaly bez větších škod i druhou světovou válku, ačkoliv koncem války si němečtí vojáci udělali ze hřbitova střelnici. Neobvykle zachovalý stav hřbitova od jeho založení po současnost v sobě zrcadlí kontinuitu a proměnu postavení Židů v Brandýse nad Labem i v okolních městech a obcích v období zahrnující bezmála čtyři staletí.

Nejstarší dochované náhrobky pochází z poslední třetiny 16. století.  Z období existence staré obce se na brandýském hřbitově dochovalo zhruba patnáct náhrobků s přinejmenším částečně čitelnými nápisy. Jedná se o jednoduché typicky kvadrátní náhrobky. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1572 (Josef, syn Jicchaka SG´´L). V tomto případě se nabízí srovnání s náhrobky ze starého židovského hřbitova v Praze. Druhý nejstarší náhrobek je datován do roku 1585 (Elija ben Šlomo). Posledně zmíněného lze ztotožnit s Eliášem, který roku 1559 uzavřel smlouvu o prodeji synagogy a byl roku 1564 vlastníkem jednoho z pěti židovských domů. Lze ho také považovat za židovského staršího, který je v prameni z roku 1676 označen jako „Eliáš žid černý“. 

Na hřbitově se dochoval náhrobek Pesel, která zemřela roku 1634. Byla to třetí a poslední manželka obchodníka, dvorního Žida, primase pražské židovské obce Jakuba Basseviho (kolem 1570 Verona – 2. 5. 1634 Mladá Boleslav), osobního finančníka Albrechta z Valdštejna (císař Ferdinand II. mu v roce 1622 za mimořádné zásluhy udělil erb s přídomkem „z Treyenberka“). 

"Když byla na cestě // z města Jičína // žena moudrá, // vážená a opěvovaná, // vzácná paní, Pesel, dcera důstojného // a váženého pana Enckeho Basche K"C, nechť ho chrání  // jeho Skála, manželka // vznešeného, štědrého vůdce, představeného generace, // váženého pana // Jaakova Basseviho, blahé paměti. Zemřela na cestě do // svaté obce brandýské a byla // pohřbena druhého dne, 24. ijaru 394 podle malého // počtu."

Téměř tři desítky převážně starších náhrobků u nichž nebylo jisté jejich hrobové místo, byly při úpravě hřbitovní plochy umístěny do zdi hřbitovního domku a také do ohradní zdi v jihovýchodní části hřbitova. Jedním z náhrobků ve zdi je náhrobek Mošeho Satana, pražského obchodníka s kůží, obchodoval zejména na Plzeňsku a Boleslavsku, v r. 1671 doložen jako majitel domu v pražském ghettu. Byl zavražděn za neznámých okolností, pravděpodobně na obchodní cestě roku 1690.

Další náhrobek zasazený ve zdi, který stojí za zmínku je i náhrobek vnuka slavné pražské židovské osobnosti Davida Ganse (slavný renesanční historik, který studoval u rabiho Löwa, zabýval se také astronomií atd.). Jeho náhrobek najdeme na pražském židovském hřbitově, nese výzdobu Davidovy hvězdy -Magen David- a symbol husy). Stejnou výzdobu nese i náhrobek jeho vnuka Davida Ganse, zemřel před rokem 1694, náhrobek č. 005. 

Zdaleka nejvýznamnější roli v dějinách pražských Židů sehrál Brandýs nad Labem v letech 1745-48. Tehdy na zdejším panství nalezlo útočiště dva tisíce z nich. Ti, z utečenců, kteří zde zemřeli, mají charakteristické náhrobky. Z přibližně sto náhrobků z let 1745-48 naprostá většina patří vypovězeným pražským Židům. Jedná se o kvalitně zpracované náhrobky ze slivenckého mramoru s hebrejskými nápisy provedenými basreliéfním písmem a drobnými ozdobami s rostlinnými motivy.

Jednomu z utečenců (Menachem Mendl Landsofer, zemřel r. 1747) patří zajímavý a ojedinělý náhrobek typu tumba ze sliveneckého mramoru. Tumba je pokrytá jemným reliéfním písmem. Menachem byl synem pražského rabína a písaře Jony Landsofera autora sbírky responz Meil cedaka (Plášť spravedlnosti, Praha 1756) a několika pojednání k svitkům Tór. Menachem se živil se obchodem s kůží a působil jako rabín a přísedící vyššího rabínského soudu v Praze. „Rabín, učenec, velký orel, věhlasný náš učitel, rabín, rabi Menachem Mendl, syn slavného rabína, rabiho Jony Landsofera, blahé paměti, potomek velkého učence, rabi Šimona Spiry, představeného ješivy a vrchního rabína svaté obce pražské…“

Za první světové války tu bylo pohřbeno několik haličských uprchlíků. Poslední pohřby proběhly v roce 1941 a 1942, nalezneme zde však mnoho pozdějších přípisů in memoriam. 

V rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byl v letech 1995–2000 nejprve renovován hřbitovní dům, dále ohradní zeď, dále vztyčování povalených náhrobků a restaurování historických náhrobků, přičemž je žádoucí, vzhledem k hrozbě zániku epitafů, které jsou jedinečným zdrojem informací o životě jednotlivých osobností, v těchto restaurátorských pracích pokračovat i v příštích letech. Poslední etapou záchranných prací bude restaurování dochovaného pohřebního vozu.

Dokumentace proběhla v roce 2016, výsledky jsou publikované zde:
https://www.jewishmuseum.cz/e-shop/specialni/zidovsky-hrbitov-v-brandyse-nad-labem/

_{PETRUSOVÁ, Lucie B., Daniel POLAKOVIČ a Alexandr PUTÍK. Židovský hřbitov v Brandýse nad Labem [online]. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2018, 379 s. [cit. 2019-12-14]. ISBN 978-80-87366-56-1.}

Náklady

Rok 1995 – oprava hřbitovního domu, opravy náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 393.311,- Kč
Oprava hřbitovního domu a náhrobků: 389.666,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 3.645,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 50.000,- Kč
Okresní úřad Praha východ: 100.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 243.311,- Kč

Rok 1996 – opravy náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 116.439,- Kč
Opravy náhrobků: 110.000,-Kč
Celoroční údržba hřbitova: 6.439,- Kč
Okresní úřad Praha východ: 70.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 46.439,- Kč

Rok 1997 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.966,- Kč

Rok 1998 – oprava hřbitovního domu čp. 126 a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 517.470,- Kč
Oprava hřbitovního domu: 506.920,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 10.550,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 150.000,- Kč
Město Brandýs nad Labem: 43.000,- Kč
Okresní úřad Praha východ: 50.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 274.470,- Kč

Rok 1999 – pokračování opravy hřbitovního domu a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 1.031.862,- Kč
Oprava hřbitovního domu: 1.022.952,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 8.910,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 572.000,- Kč
Město Brandýs nad Labem: 173.570,- Kč
Okresní úřad Praha východ: 50.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 236.292,- Kč

Rok 2000 – dokončení rekonstrukce hřbitovního domu - zhotovení podlah, vnitřních omítek, repase oken a zhotovení dveří v expozičních prostorách hřbitovního domu, instalace osvětlovacích těles, venkovní fasáda hřbitovního domu, úprava přístupového schodiště a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 806.872,- Kč
Obnova hřbitovního domku: 803.632,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 3.240,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 450.000,- Kč
Město Brandýs nad Labem: 128.572,- Kč
Okresní úřad Praha východ: 40.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 188.300,- Kč

Rok 2001 – restaurování vybraných historických náhrobků, elektrorevize hřbitovního domu, prořez stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 62.400,- Kč
Restaurování náhrobků, elektrorevize a prořez stromů: 52.400,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 10.000,- Kč
Okresní úřad Praha východ: 40.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 22.400,- Kč

Rok 2002 – oprava ohradní zdi, zhotovení nové stálé expozice a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 255.043,- Kč
Oprava zdi a zhotovení expozice: 249.243,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 5.800,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 140.000,- Kč
Město Brandýs nad Labem: 40.000,- Kč
Nadace Židovského muzea: 38.500,- Kč
Židovská obec v Praze: 36.543,- Kč

Rok 2003 – restaurování náhrobků, vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 197.787,- Kč
Opravy náhrobků: 142.900,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 54.887,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 100.000,-
Město Brandýs nad Labem: 28.600,-
Židovská obec v Praze: 69.187,- Kč

Rok 2004 – restaurování 11 vybraných historických náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 77.090,- Kč
Restaurování náhrobků: 42.857,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 34.233,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 30.000,- Kč
Město Brandýs nad Labem: 8.572,- Kč
Židovská obec v Praze: 38.518,- Kč

Rok 2005 – vztyčení 30 povalených náhrobků, pokácení tří velkých suchých stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 93.892,- Kč
Vztyčování náhrobků: 59.434,- Kč
Kácení stromů: 15.007,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 19.451,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 10.000,- Kč
Město Brandýs nad Labem: 20.000,- Kč
Částka zaplacená pachatelem vandalství: 4.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 59.892,- Kč

Rok 2006 – vztyčování 13 povalených náhrobků, kácení a prořez stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 93.750,- Kč
Vztyčování náhrobků: 40.000,- Kč
Kácení a prořez stromů: 38.971,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 14.779,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 20.000,- Kč
Město Brandýs nad Labem: 16.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 57.750,- Kč

Rok 2007 – Zhotovení vrat, vztyčování náhrobků, nátěr fasády, kácení stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 97.084,- Kč
Vztyčování náhrobků: 65.000,- Kč
Nátěr fasády: 5.700,- Kč
Kácení stromů: 5.665,- Kč
Zhotovení vrat: 9.547,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 11.172,- Kč
Město Brandýs nad Labem: 45.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 52.084,- Kč

Rok 2008 – vztyčování povalených náhrobků, nátěr oken hrobnického domu a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 98.105,- Kč
Vztyčování náhrobků: 69.600,- Kč
Nátěr oken hrobnického domu: 10.000,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 18.505,- Kč
Město Brandýs nad Labem: 30.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 68.105,- Kč

Rok 2009 – kácení stromů, vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 99.476,- Kč
Vztyčování náhrobků: 55.000,- Kč
Kácení stromů: 10.100,- Kč
Celoroční průběžná údržba hřbitova: 34.376,- Kč

Rok 2010 – vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 52.898,- Kč
Dar fyzické osoby: 10.000,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 85.517,- Kč

Rok 2012 – restaurování náhrobků, oprava hrobnického domku, celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 173.366,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 70.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 103.366,- Kč

Rok 2013 – restaurování historických náhrobků, kácení stromů náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova a opravy hrobnického domku
Celkové náklady: 121.221,- Kč
Restaurování náhrobků: 100.855,- Kč
Kácení stromů: 3.600,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 16.766,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 70.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 51.221,- Kč

Rok 2014 – kácení stromu a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 36.801,- Kč

Rok 2015 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 15.029,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2016–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170213.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.