Podivín

Typ objektu

hřbitovsídelní okrsek

GPS

48.827209, 16.846848

Vlastnictví

FŽO

Doba vzniku

do roku 1849

Památková ochrana

Přístupnost

říjen–březen
Hřbitov je uzamčen. Přístupné po domluvě na Městském úřadě Podivín.
duben–září
Hřbitov je na noc uzavřen.
Obřadní síň s expozicí je přístupná po domluvě na Městském úřadě Podivín.

Přílohy v PDF

Dnešní židovský hřbitov je situován v Palackého ulici přibližně 600 m severně od náměstí. Mohl být založen v roce 1630, kdy vrchnost umožnila založení pohřebiště za postoupení velkého pole v sousedství. Ohrazení pohřebiště bylo umožněno roku 1680 díky povolení vrchnosti. Roku 1872 přišlo rozšíření areálu na západní stranu. Jedná se o hřbitov nepravidelného tvaru o rozloze 7 104 m². Plocha je ohrazena cihlovou zdí. Vstup tvoří kovaná brána s menorou. V areálu se dochovalo 751 náhrobků, z nich nejstarší čitelný pochází z roku 1694. Nachází se zde barokní náhrobní kameny mikulovského typu z bílého mramoru a také z pískovce, většinou z 1. poloviny 19. století. Jsou dekorované hlubokým reliéfem s bohatou symbolikou – koruna, věnec, květina, ale také ruka s pokladničkou, žehnající ruce kohenů nebo dva lvi nesoucí korunu.
V jihovýchodním koutu parcely je umístěna centrální obřadní síň v orientálně romantickém stylu. Objekt má zkosená nároží a je zastřešena kupolí na pandantivech a ukončena lucernou. Stavba pochází z 2. poloviny 19. století. Dva pohřební liturgické texty dekorují stěny interiéru, kde se také nachází zazděná pískovcová deska k realizaci objektu s hebrejským textem. Přibližně 50 let byla síň využívána jako sklad a postupně chátrala. Obřadní síň prošla dvěma opravami v letech 1992–1993 a v 2009–2010. V interiéru se nachází expozice o historii a památkách podivínské židovské obce.
Poslední pohřeb se na hřbitově konal na konci 40. let 20. století. Areál podivínského hřbitova je od roku 1964 zapsán do státního seznamu kulturních památek.

Dokumentace dostupná zde:
https://cemeteries.zob.cz/podivin

Zdroje:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.
https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/podivin/
https://pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-15078571
https://www.podivin.cz/mesto/historie-a-pamatky-mesta/zidovsky-hrbitov/

Aktualizace: únor 2026

Foto: V. Holanová, 2024

Foto: archiv Matana a.s.

Více informací

Židovské osídlení
Nejstarší zmínka o Židech na Moravě a pravděpodobně i pověst se nachází v Kosmově kronice k roku 1067, kdy Žid Podiva zakládá hrad Podivín na řece Svratce. Ten později přešel ke křesťanství. Židé v Podivíně byli doloženi roku 1422, ale jednalo se spíše o jednotlivce než o komunitu. Ta má spíše začátky až v 16. století, ale za třicetileté války téměř zanikla. Poté zde žily 4 židovské rodiny. Ke konci 17. století přicházejí do Podivína uprchlíci z Polska a usazují se zde. Povolený počet rodin dle familiantského zákona byl stanoven na 42 rodin, později v roce 1787 již na 81 rodin (412 osob). Židovská obec fungovala ve městě již od poloviny 19. století až do roku 1942, kdy ji nacisté zrušili. Po válce ještě byla snaha židovskou náboženskou obci obnovit, bohužel bez úspěchu. Již před rokem 1618 zde žilo přibližně 140 obyvatel židovského vyznání. Po třicetileté válce jich v Podivíně žilo kolem 70, ale poté počet stoupal. V roce 1858 žilo ve městě 684 Židů z 2 234 občanů (31 %). Poté již počet židovských obyvatel ve městě klesá, k roku 1910 jich zde žije 405 z 2 848 obyvatel. Za 1. světové války se zde dočasně usadilo na 600 Židů, kteří uprchli z východního Haliče a Bukoviny. Ve 30. letech v Podivíně žilo přibližně 196 Židů.

Židovská čtvrť
Židovskou čtvrť v Podivíně tvořily dvě oddělené části umístěné jižně a severně od náměstí (Dolní a Horní část). Dolní část, rozkládající se do svahu, se nacházela nad potokem Trkmankou, v ulicích Poříčí a U mlýna. Jednalo se o původní čtvrť, ve které se nacházela synagoga nebo obecní dům se zimní modlitbou a bytem pro rabína, dále také špitál či rituální lázeň. Horní část, také zvaná jako Stará část, se vinula podél bývalého městského opevnění a byla původně osídlena křesťanskými obyvateli. Nahradili je Židé při nedostatku místa v Dolní části. Samotné domy byly k sobě hustě nalepené a postavené z nekvalitního materiálu, z vepřovic (nepálené cihly). Obydlí Židů byla různě nastavována v podobě přístaveb a nástaveb, neobsahovala hospodářské objekty. Kvůli husté zástavbě a nekvalitnímu materiálu čelily čtvrtě častým požárům. Dolní čtvrť byla k tomu často zaplavována kvůli blízké řece Dyji. Po sporu o stavbu besídek pro svátek „pod zelenou“ nechala městská rada roku 1763 obehnat ghetto drátem. Z celkových 64 domů se do dnešních dob zachovalo jen 17 objektů. Většina z nich byla od 2. světové války přestavována nebo zbořena – převážně v Horní části.

Synagoga
Stará synagoga patrně byla postavena s povolením olomouckého biskupa knížete Dietrichsteina v roce 1630. Zanikla během třicetileté války. V roce 1661 poté postavili novou barokní synagogu na stejném místě. Jednalo se o synagogu polského typu, kdy bylo řečniště umístěné ve středu chrámu. Prostor definují čtyři vysoké sloupy. Tento typ synagogy se zde prosazuje s příchodem Židů z východního Polska. V roce 1820 byla synagoga klasicistně upravena. Za 2. světové války byla stavba opuštěná a v roce 1945 vážně poškozena. Poté byla zbořena. Synagoga byla situována 100 m jižně od náměstí v ulici U mlýna vedle obecního domu. Jednalo se o halovou dvoupodlažní stavbu obdélného půdorysu zastřešenou sedlovou střechou. Synagoga měla dva vstupy, hlavní pro muže a vedlejší s venkovním schodištěm pro ženy na galerii. Po přestavbě byly vstupy umístěny na severní stranu a schodiště přesunuto dovnitř s novou ženskou galerií vestavěnou v roce 1870 na západní straně.

Náklady

Rok 2010 – oprava obřadní síně, ohradní zdi, plánek hřbitova a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 363.762,- Kč
Město Podivín: 100.000,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 109.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 154.762,- Kč

Rok 2011 – celoroční průběžná údržba hřbitova, oprava náhrobků
Celkové náklady: 220.968,- Kč.
Ministerstvo kultury ČR: 181.000,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 39.986,- Kč

Rok 2012 – celoroční průběžná údržba hřbitova, oprava náhrobků
Celkové náklady: 88.562,- Kč
Dotace: 71.990,- Kč
Federace židovských obcí v ČR: 16.572,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu památky

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 110252.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.