Kosova Hora

Typ objektu

hřbitov

GPS
49.6506322, 14.4728192
Vlastnictví
ŽOP
Doba vzniku
od roku 1850
Památková ochrana
Přístupnost

volně přístupný

Příspěvek

Hřbitov se nachází 450 metrů jihovýchodně od synagogy, jižně od obce, za novou dálkovou silnicí.  Byl založen v posledních desetiletích 16. století a je na něm dochováno  571 náhrobků. Ze soupisu Židů z roku 1724 je zmiňován jako 130 let starý. Založení v této době je také doloženo dochovaným fragmentem náhrobku ve střední části dnešní plochy hřbitova z roku 1594/1595 (náhrobek. č. 125). Toto zjištění klade hřbitov mezi nejstarší v regionu. Několik náhrobků se dochovalo z 17. století, mezi nimi i jedinečný kámen z roku 1677 s motivem lišky, symbolizují rodinné jméno zemřelého (Jisrael Fuchs, 1677, n. č. 204). Na náhrobcích z 1. poloviny 18. století je patrný kamenický styl, který se vyskytuje rovněž na hřbitově Radobyl v nedalekém Drážkově. Lze uvažovat i o možnosti stejné kamenické dílny. Během podrobného průzkumu byly na hřbitově v Kosově Hoře rozpoznány ještě nesignované práce z 30. a 40. let 19. století kameníka Isaka Weila z Radenína, z nichž jeden byl vytesán zčásti hebrejským psacím písmem – kurentem (Rejzl Glück, 1838, náhrobek č. 365), což je v sepulkrální produkci unikátní záležitost. Od 90. let 19. století byla v nápisech kromě hebrejštiny a němčiny používána i čeština. Na hřbitově byla kolem roku 1910 (náhrobek č. 492) postavena zděná hrobka pro rodinu Josefa Hellera, v jejíž interiéru byla po konci 2. světové války doplněna jména zesnulých členů během šoa.

STEINOVÁ, Iva, Dokumentace židovského hřbitova v Kosově Hoře, archiv Matana, 2022.

Aktualizace: listopad 2023

 

Předchozí
Další
Foto: I. Steinová, 2022
Foto: I. Steinová, 2022
Foto: I. Steinová, 2022
Foto: Jan Balcar, 2012
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: Jan Balcar, 2012
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011
Foto: archiv Matana, 2011

Více informací

Židovské osídlení

Židovské osídlení v Kosově hoře je doloženo od 16. století. Postupně zde počet židovského obyvatelstva vzrůstal až do roku 1870, kdy nabyl svého maxima 400 obyvatel. Od té doby už jen klesal. Ve třicátých letech 20. století zde žilo již jen 32 Židů. Roku 1894 byla zdejší židovská náboženská obec sloučena se sedlčanskou náboženskou obcí.

Historie hřbitova

Hřbitov se nachází 450 metrů jihovýchodně od synagogy, jižně od obce, za novou dálkovou silnicí.  Byl založen v posledních desetiletích 16. století a je na něm dochováno  571 náhrobků. Ze soupisu Židů z roku 1724 je zmiňován jako 130 let starý. Založení v této době je také doloženo dochovaným fragmentem náhrobku ve střední části dnešní plochy hřbitova z roku 1594/1595 (náhrobek. č. 125). Toto zjištění klade hřbitov mezi nejstarší v regionu. Několik náhrobků se dochovalo z 17. století, mezi nimi i jedinečný kámen z roku 1677 s motivem lišky, symbolizují rodinné jméno zemřelého (Jisrael Fuchs, 1677, n. č. 204). Na náhrobcích z 1. poloviny 18. století je patrný kamenický styl, který se vyskytuje rovněž na hřbitově Radobyl v nedalekém Drážkově. Lze uvažovat i o možnosti stejné kamenické dílny. Během podrobného průzkumu byly na hřbitově v Kosově Hoře rozpoznány ještě nesignované práce z 30. a 40. let 19. století kameníka Isaka Weila z Radenína, z nichž jeden byl vytesán zčásti hebrejským psacím písmem – kurentem (Rejzl Glück, 1838, náhrobek č. 365), což je v sepulkrální produkci unikátní záležitost. Od 90. let 19. století byla v nápisech kromě hebrejštiny a němčiny používána i čeština. Na hřbitově byla kolem roku 1910 (náhrobek č. 492) postavena zděná hrobka pro rodinu Josefa Hellera, v jejíž interiéru byla po konci 2. světové války doplněna jména zesnulých členů během šoa.
Hřbitov byl několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1907.  Během jednoho rozšíření byla zřejmě v 2. polovině 19. století postavena budova tahary a během rozšíření roku 1907 postaven hrobnický domek, v současnosti již ruina. Posledním pohřbeným, zapsaným na náhrobním kameni, byl Ludwig Kaufmann (1962, náhrobek č. 403) dřívější správce hřbitova. Široké rodině Kaufmann je věnovaná žulová pamětní deska z neznámé doby, věnovaná obětem šoa (náhrobek č. 404).
V současné době je hřbitov ohrazen kompaktní zdí, v první polovině 90. let 20. století byla část náhrobků restaurována, většina náhrobků byla v té době vztyčena a byla opraven bejt ohel; je zajištěna průběžná údržba hřbitova, v níž je nutno pokračovat i v následujících letech. Do budoucna je třeba počítat s rekonstrukcí hřbitovního domku.

Zdroj:
STEINOVÁ, Iva, Dokumentace židovského hřbitova v Kosově Hoře, archiv Matana, 2022.

Aktualizace: listopad 2023

Zpracovala: Eliška Přeborovská

Náklady

Rok 1996 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.252,- Kč

Rok 1997 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 10.476,- Kč

Rok 1998 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.642,- Kč

Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 2.322,- Kč

Rok 2000 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 17.396,- Kč

Rok 2002 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky

Rok 2003 – oprava střechy márnice
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 6.000,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 14.800,- Kč

Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.103,- Kč

Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 38.850,- Kč

Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 15.000,- Kč

Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 15.000,- Kč

Rok 2009 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky Židovské obce v Praze

Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 17.600,- Kč

Rok 2011 - celoroční průběžná údržba hřbitova, polohopisný plán
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 23.800,- Kč

Rok 2012 - celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazeny Židovskou obcí v Praze: 14.960,- Kč

Rok 2013 – zpracování dokumentace k žádosti o dotaci, oprava náhrobku a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 25.560,- Kč
Zpracování dokumentace: 7.000,- Kč
Oprava náhrobku: 3.600,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 14.960,- Kč

Rok 2014  – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 20.170,- Kč

Rok 2015 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 106.148,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2016–2023 budou doplněny později.

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 170437.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.