Radenín
hřbitov
hřbitov volně přístupný
Židovský hřbitov byl zřejmě založen brzy po příchodu Židů. O jeho vzniku nejpozději v závěru v 17. století svědčí nejstarší dochovaný náhrobek z roku 1699 (Chajim, syn Aharona z Radenína, č. 156). Pohřbívat se začalo ve středu dnešní hřbitovní plochy, převážná většina nejstarších náhrobků se ovšem nachází vpravo od dnešního vstupu. Z první poloviny 18. století je jich dochováno patnáct.
Na rozměrné mapě radenínského panství z roku 1762 byla zachycena podoba tehdejšího Radenína včetně nedalekého židovského hřbitova s ohradní zdí a naznačenými náhrobky. V pozdější době byla nahrazena rozměrnější kamennou budovou s vysokou valbovou jehlancovou střechou. V jejím interiéru se dochovaly pozůstatky otopného systému, dokládající, že se zde provádělo rituální omývání těl před pohřbem (tahara).
V druhé polovině 19. století vzrůstal počet židovských obyvatel v Chýnově. Ve 20. století nastával v Radeníně v důsledku odchodu židovských obyvatel do větších měst postupný úbytek pohřbů. Jejich počet klesl přibližně na 45. Většina náhrobků z 20. století se nachází vlevo od vstupu, v rozšířené části původního hřbitova. V tomto období zde stále pohřbívaly místní staré židovské rodiny s příjmeními Römer, Rind, Wind, Winter, Teller či Schek, ale i rodiny známé z 19. století (např. Gutmannovi, Benešovi či Eislerovi). Značná část židovského obyvatelstva regionu žila tou dobou v Chýnově.
Na počátku 90. let 20. století byl hřbitov zarostlý náletovou vegetací, ohradní zeď byla poškozena, řada náhrobků povalena. V průběhu 90. let byl hřbitov vyčištěn, ohradní zeď opravena a náhrobky postaveny. V letech 1999–2000 byla opravena márnice. V současné době je plocha hřbitova vyčištěna, náhrobky postaveny a je zajištěna průběžná údržba hřbitova, kterou je nutno provádět i v následujících letech.
Aktualizace: červenec 2024
Více informací
Počátky židovského osídlení
Na základě dostupných pramenů lze usuzovat, že počátky osídlení v Radeníně sahají krátce před rok 1670. Jmenný seznam židovských obyvatel (12 rodin) pochází z roku 1717, nezmiňuje však, odkud jednotlivé rodiny přišly. V porovnání s ostatními soudobými židovskými komunitami v regionu byla radenínská poměrně početná a je pravděpodobné, že se zde židovské obyvatelstvo neusadilo současně, ale že rodiny přicházely postupně. Na značný počet Židů v první čtvrtině 18. století poukazuje rovněž plán židovských obydlí v Radeníně z roku 1727, zobrazující sedm židovských domů. Na radenínském židovském hřbitově byli v této době pohřbíváni také Židé ze statku Hroby i panství Chýnov a Choustník.
Cenné náhrobky a významné osobnosti
Nejvýznamnějším duchovním představitelem radenínské židovské komunity v první polovině 19. století byl Arje Lejb (Leopold) Frank (1751–1842). V postavení radenínského rabína je poprvé zmiňovaný v létě 1814 a ve svém úřadu setrval téměř třicet let. Roku 1838 zemřela jeho žena Serl (náhrobek č. 52) a několik let poté i osmadevadesátiletý rabín (1842, náhrobek č. 133).
V rodině Weilových, obdařené duchovně založenými členy, se vyskytovala další profese, kterou se zapsala do historie zdejší židovské komunity. Isak (Jicchak), syn rabína Lejba (Leopolda), se stal nejpozději kolem poloviny 19. století kameníkem, jedním z prvních doložených židovských kameníků v Čechách. Na radenínském židovském hřbitově je dochována značná část jeho produkce, která se vyznačuje mimořádně zdařilým použitím symboliky při výzdobě zdejších náhrobků a širokou škálou inovací dosud užívané ikonografie.
V druhé polovině 19. století vzrůstal počet židovských obyvatel v Chýnově. V devadesátých letech 19. a na počátku 20. století v Chýnově žil a pracoval významný sochař, grafik a místní rodák František Bílek (1872–1941). Po svém návratu z Paříže a před definitivním přesídlením do Prahy portrétoval některé chýnovské obyvatele a zhotovil rovněž bustu svérázného Markuse (Meira) Gutmanna (1817–1897, náhrobek č. 256). Zpodobnění prostých venkovských Židů bylo koncem 19. století zcela výjimečnou záležitostí, busta je proto jedinečnou památkou.
Nejmladší dochovaný náhrobek stojí nad hrobem Mořice, syna Markuse Gutmanna (1862–1935, č. 237), poté se do 2. světové války uskutečnilo pravděpodobně jen několik málo pohřbů.
Zdroj:
Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.
Aktualizace: červenec 2024
Náklady
Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:
Rok 1995 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 16.119,- Kč
Rok 1996 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.506,- Kč
Rok 1997 – na údržbu hřbitova nebyly vynaloženy žádné finanční prostředky
Rok 1998 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 25.704,- Kč
Rok 1999 – zahájení opravy márnice a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 57.204,- Kč
Oprava márnice: 28.247,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 28.957,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 20.000,- Kč
Okresní úřad v Táboře: 10.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 27.204,- Kč
Rok 2000 – znovuvybudování krovu márnice a jeho pokrytí pálenou krytinou, zhotovení dvojích vrat márnice a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady: 51.922,- Kč
Okresní úřad v Táboře: 10.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 41.922,- Kč
Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 21.937,- Kč
Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 18.360,- Kč
Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 15.457,- Kč
Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 15.269,- Kč
Rok 2005 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 15.052,- Kč
Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 13.964,- Kč
Rok 2007 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 15.369,- Kč
Rok 2008 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 14.894,- Kč
Rok 2009 - kácení stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 19.759,- Kč
Kácení stromů: 12.700,- Kč
Celoroční údržba hřbitova: 7.059,- Kč
Rok 2010 – celoroční průběžná údržba hřbitova
Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 11.713,- Kč
Rok 2011 - vztyčování náhrobků, celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady: 108.790,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 50.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 58.790,- Kč
Rok 2012 - vztyčování náhrobků, celoroční průběžná údržba hřbitova.
Celkové náklady: 108.311,- Kč
Ministerstvo kultury ČR: 50.000,- Kč
Židovská obec v Praze: 58.311,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70352.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.