Synagogy
V průběhu minulých staletí vznikly na našem území stovky židovských obcí a synagog, které byly ve své době významnými centry židovského života, kultury a vzdělávání.
V následujících dobách byla však většina z nich v důsledku požárů, náboženské nesnášenlivosti, vypovězení či válečných konfliktů zničena. Také po zrovnoprávnění Židů v polovině 19. století byly četné venkovské synagogy opouštěny, přestavěny k obytným či hospodářským účelům nebo zbořeny. Většině židovských obcí a jejich synagog však přinesla zánik až genocida šoa, během níž byli Židé z českých zemí deportováni do koncentračních a vyhlazovacích táborů, kde většina z nich zahynula.
Mnohé z těchto starých synagog byly rovněž zajímavými architektonickými památkami a cennými doklady vývoje uměleckých slohů a působení místních stavitelů
a řemeslníků na jejich utváření. Jejich vzhled a typy úzce souvisely s charakterem a početností jednotlivých komunit, z nichž mnohé si své domy modlitby budovaly s mnohaletým úsilím a oběťmi, často přes nepřízeň církevních a světských úřadů. Ačkoli je jejich původní umělecký a architektonický výraz většinou setřen pozdějšími přestavbami, přece nám dnes mnohé poskytují jedinečný pohled do autentického prostředí života tradičních židovských obcí.
Po vyvraždění židovského obyvatelstva v období šoa zůstalo na konci války v českých zemích na 300 nevyužitých synagog. Mnohé z nich byly v následujících letech pro zchátralost nebo statické narušení zbořeny, další musely ustoupit novým urbanistickým plánům při modernizaci center historických měst atd. Během komunistického režimu tak bylo zbořeno dalších 105 synagog, mezi nimi řada cenných historických staveb.
Donedávna se všechny tyto památky, roztroušené po českých a moravských městečkách a venkovských obcích, zdály odsouzené k devastaci, postupnému chátrání, neodvratné demolici a zapomnění. Po roce 1989 se však alespoň některé z nich vrátily současným židovským obcím a za vynaložení nemalých prostředků byly péčí Federace židovských obcí v České republice a židovských obcí v Praze, Brně, Olomouci či Plzni a dalších institucí a organizací obnoveny a zpřístupněny veřejnosti a souží dnes kulturním a vzdělávacím účelům.
Do dnešních dnů se v České republice dochovalo více než 200 synagogálních staveb, ale pouze šest z nich slouží bohoslužbám židovských náboženských obcí v Praze, Brně a Plzni. Celkem 35 synagog bylo po válce předáno Církvi československé husitské a Českobratrské církvi evangelické a díky tomu uchráněno pozdější demolice. V 25 jsou umístěny expozice nebo depozitáře muzeí a v 25 jiná kulturní zařízení jako knihovny, koncertní a výstavní síně nebo kina. Nejméně 48 synagogálních budov bylo adaptováno k obytným účelům, ve 30 jsou umístěny sklady nebo jsou využity jako školní, administrativní, zdravotnická a výrobní zařízení.
Vývoj synagogální architektury v českých zemích není však ukončen. V letech 1997–2000 byla na místě vypálené synagogy v Liberci postavena nová modlitebna jakou součást komplexu Krajské vědecké knihovny.
V roce 2014 byl dokončen projekt Revitalizace židovských památek v ČR s názvem Deset hvězd, významně podpořený z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Bylo zachráněno a zrestaurováno patnáct významných historických budov na deseti místech v České republice.
Zdroj: Vývoj synagogální architektury v českých zemích, Arno Pařík. Texty ze stálé expozice umístěné v synagoze Nové Cerekvi. Více informací na webu projektu Deset hvězd.
