Hřbitovy
Nejvýznamnějším investorem rekonstrukcí židovských památek v České republice je Židovská obec v Praze. Vedle toho také Židovská obec v Brně zajišťuje postupnou obnovu židovských památek na Moravě. Památky, o něž se příslušné židovské obec nemohou postarat, byly postupně předány do vlastnictví Federace židovských obcí v ČR, která vytvořila dlouhodobý Projekt na záchranu židovských památek v ČR.
Jedním ze zásadních úkolů po roce 1989 bylo zajistit pietní charakter dochovaných hřbitovů. Péče o ně byla vždy náboženskou povinností každé židovské obce a jejího pohřebního bratrstva. Hřbitovy, zvláště ve starších dobách byly zakládány na odlehlých místech, i díky tomu se jich zachovalo větší množství než stavebních památek. Z více než čtyř stovek židovských hřbitovů v českých zemích bylo na sedm desítek zničeno za okupace a další v poválečném období. V období komunismu docházelo k jejich systematické devastaci, rozkrádání hřbitovních zdí a samotných náhrobků na stavební materiál i záměrnému ničení.
V České republice se nachází na 340 hřbitovů a 25 židovských oddělení na městských hřbitovech. Stáří hřbitovů a jejich náhrobků se datuje od 15. století až do 21. století. Dochovaly se v různém stavu od dobře zachovalých celků až po naprosto zničené hřbitovy, kde bychom dnes hledaly pietní místo velmi těžko. Nebylo výjimkou, že tato místa posledního odpočinku byla ničena a rozkrádána. Cenné náhrobní kameny byly druhotně využity způsobem naprosto nevhodným, ale i kamenné zdi a hřbitovní stavby byly rozebrány. Naštěstí v posledních více než dvaceti letech se tvář židovských hřbitovů začala proměňovat k důstojnějšímu obrazu.
Hřbitovy jsou na mnoha místech jedinou připomínkou bývalé židovské komunity. Náhrobky jsou pak také často jediným dokladem zemřelého a z epitafu se můžeme dozvědět nejen více o něm samotném, ale i o dané době a společnosti.
Z doby do počátku 15. století je známo jen několik nalezených fragmentů náhrobků ze zrušených hřbitovů v Brně, Chebu, Znojmě a Praze, nejstarší pochází ze Znojma a nese údajně datum 1256. Někdy se při různých příležitostech nalezne výjimečně starý náhrobek. Např. v roce 2011 byl nalezen vzácný náhrobek ze 14. století na brněnském hřbitově, který byl však založen až v 19. století. Uvažuje se, že sem byl převezen ze staršího hřbitova. Je datován do prosince roku 1380.
Hřbitovy s dochovanými náhrobními kameny datovanými do roku 1500 jsou u nás pouze v Praze a v Kolíně. Hřbitovy, kde se dochovaly náhrobky z 16. století, není také mnoho: Praha, Kolín, Brandýs nad Labem, Ivančice, Mladá Boleslav, Libochovice a Stráž. Ve středověku a raném novověku u nás mnoho židovských pohřebišť nebylo, Židé převáželi své zesnulé na značně vzdálené hřbitovy, na místa, kde byla historicky větší skupina židovských obyvatel. Hřbitovy byly často zakládány na odlehlých místech, pro která nebylo jiné využití, nebo je křesťanské obyvatelstvo z různých důvodů nechtělo užívat (blízko popraviště) atd. V post emancipační době je zaznamenáno obecné zvýšení zakládání židovských hřbitovů, někdy byly zakládány již jako součást městského hřbitova.
Označení místa pohřbu nějakým viditelným a co nejméně zkáze podléhajícím znamením je zvyk pradávný. K tomu se nejlépe hodil kámen. Biblická tradice, obšírně popisuje pohřeb v Machpele a tím poukazuje na jeho důležitost (1. Mojžíšova 23, 1-20). Tóra též popisuje, jak Jákob označil hrob Ráchel (1 Mojžíšova 35, 20). Náhrobky jsou jedinečným hmatatelným dokladem lidské existence a zároveň se také stávají výjimečným pramenem pro poznání židovské historie. Vedle toho mají často také výtvarnou a historickou hodnotu.
Oprava a údržba židovských hřbitovů
Od druhé světové války do roku 1990 nebylo židovským hřbitovům a připojeným objektům věnována systematická péče a pozornost. Pokud se v některých případech o tyto památky staraly, tak většinou pouze okrajově. Údržba byla pouze minimální, objekty zchátraly, obvodové zdi byly na některých místech pobořeny, mnohé partie hřbitovů se proměnily v neprostupné houštiny, do nichž za větru padaly přestárlé stromy a suché větve. Mnoho náhrobků se samovolně vyvrátilo, padlo na zem, část z nich byla rozbita. Neutěšený stav zhoršoval opakovaný vandalismus a rozkrádání. Do budov stále více zatékalo a poškozovala je zemní vlhkost. Postupně začaly zanikat cenné výtvarné detaily a architektonické prvky. Většina dochovaných náhrobků i přes tyto neblahé projevy představuje pozoruhodná kamenosochařská díla s plastickou výzdobou a symbolikou, s rostlinnou ornamentikou doplněnou židovskými symbolickými motivy.
Od roku 1992 se začala Židovská obec v Praze (a později také Federace židovských obcí v ČR) systematicky starat o tyto památky. Prostřednictvím společnosti Matana od této doby pečuje o zanedbané a často velmi poničené hřbitovy. Základním předpokladem pro údržbu hřbitovů a postupnou úpravu bylo obsazení místa správce hřbitova, který zodpovídá za základní údržbu a jehož pravidelná přítomnost na hřbitově snižuje nebezpečí devastace a krádeží náhrobků. Dalším krokem bylo vyčištění ploch hřbitovů od náletových dřevin a další nežádoucí vegetace, následovaly opravy ohradních zdí, rekonstrukce márnic, obřadních síní a hřbitovních domků nebo alespoň zakonzervování jejich stavu: tyto budovy jsou nyní využívány jako zázemí správce či obytné prostory (Havlíčkův Brod, Turnov, Mladá Boleslav, Heřmanův Městec, Brandýs nad Labem) nebo jako malé expozice o dějinách místních židovských obcí (Turnov, Mladá Boleslav, Brandýs nad Labem, Rakovník, Žamberk, Pardubice, Benešov, Votice, Pacov).
Hřbitovy jsou velmi specifická stanoviště pro ošetřování a kácení stromů z hlediska náročnosti na bezpečnost práce. Pod stromy jsou historicky velice cenné náhrobky, zídky apod., které nesmí být poškozeny padající odřezanými částmi stromů. Z historického hlediska na mnoha lokalitách nebyly dřeviny dlouhou dobu řádně ošetřeny, nebo neproběhla žádná probírka porostu. To mělo vliv na zdravotní stav stromů a hustotu stromů. Na některých hřbitovech je obrovský počet náletových dřevin rostoucích těsně u sebe, vrůstajících do sadovnicky hodnotnějších stromů nebo rostoucích z náhrobků. Péče řeší zeleň nejen v kontextu jednotlivých lokalit v rámci daných území hřbitovů, ale i v kontextu k jeho okolí, a to jak z hlediska ekologické hodnoty, tak i hodnoty historické a estetické. Veškeré práce jsou prováděny odbornou firmou a dle platných zákonů, vyhlášek a pravidel pro péči o zeleň v ČR. Plánované ošetření zeleně je projednáno s příslušnými úřady a je v souladu se záměry péče o krajinu v daných lokalitách. Lokality se nacházejí jak v zastavěném území, tak ve volné krajině.
Záchranné práce a restaurování náhrobků
Pokud je areál památkově chráněn, veškeré práce zajišťuje odborný restaurátor s příslušnou licencí. Mezi nezbytné činnosti patří vztyčování náhrobků, nové základy, výměna vadných a poškozených dílů za nové, jejich opravy a restaurování, opravy kovových prvků včetně ohrazení a plůtků.
Nejpalčivějším problémem, který dnes poškozuje funerální památky jako celek, je vedle krádeží a vandalismu především postupně se zhoršující stav statické stability náhrobků. Mnoho z nich se působením erozních vlivů či prostým dožíváním původní základové konstrukce postupně vychyluje a dochází k jejich zřícení. Tyto pády způsobují nevratné poškození hmoty náhrobků a jejich jednotlivých dílů, a to jak těch padajících, tak i okolních, předtím nepoškozených. Nestabilní náhrobky jsou vedle toho i vážným nebezpečím pro návštěvníky hřbitova.
Dokumentace
Přibližně od roku 2010 se Matana a.s. vedle své klasické činnosti zaměřila na dokumentaci židovských hřbitovů ve své správě. K tomuto úsilí vedla skutečnost, že židovské náhrobky jsou vystaveny nepřízni počasí, případně i vandalismu. Dokumentace jejich současného stavu je proto výrazným počinem, směřujícím k značnému vkladu do budoucnosti. Dokumentační práce mohly probíhat také za výrazné finanční podpory Rothschild foundation, Česko-německý fond budoucnosti, Nadační fond obětem holocaustu a dalších.
Seznam zdokumentovaných hřbitovů nabízíme k nahlédnutí zde: Seznam dokumentace hřbitovů.
Dokumentace židovských hřbitovů Moravy a Slezska je dostupná na stránce https://cemeteries.zob.cz
Nejdůležitější fází dokumentace je pořízení kvalitních fotografií na základě polohopisných plánů jednotlivých hřbitovů, v němž každý náhrobek získá své evidenční číslo. Fotodokumentace probíhá metodou bočního nasvícení, které umožňuje nejen zachytit i nejmenší dochované detaily kamene, ale zejména umožní v některých případech přečtení nápisu, který je běžně v terénu nečitelný. Přínos této metody je nedocenitelný zejména v porovnání s běžnými snímky. Při dodržení základního pravidla fotografovat za minimálního slunečního svitu je efekt ještě umocněn. Více než desetileté zkušenosti přinesly výsledky a sklon nasvícení a dodržení dalších podmínek (jako např. precizní očištění náhrobku i jeho okolí) jsou předpokladem pro kvalitu snímků.
Z pořízených fotografií vychází následné zhotovení databáze, která obsahuje hebrejské jméno, dataci, převod židovské datace do občanského kalendáře, případně další údaje (příjmení, jméno otce či manžela, postavení v rámci komunity apod.).
Výsledky databáze přinášejí mnohá nová zjištění. Na základě nejstaršího dochovaného náhrobku lze nově určit stáří hřbitova, identifikovat významné rodiny pohřbených a v komparaci s archivními prameny lze poté vytvořit ucelený obraz židovské komunity, jak se vyvíjela v průběhu času. V některých případech se však jedná o jediný historický pramen k dané lokalitě, protože se jiné písemné prameny nedochovaly. Díky profesionální fotodokumentaci je však možné uchovat nápisy na náhrobcích i pro navazující badatele.
Při vědomí toho, že není možné pro budoucnost zachránit všechny kameny před postupující erozí, představuje dokumentace tohoto typu nejlepší způsob, jak uchovat toto kulturní dědictví. V optimálním případě by se mělo v budoucnu podchytit, zdokumentovat všechny dosud dochované náhrobní kameny.
.JPG)
.jpg)
.JPG)
