Kožlany

podrobná mapa

Židovský hřbitov v Kožlanech byl založen s největší pravděpodobností mezi lety 1680 – 1710, kdy se začínají objevovat první zmínky o Židech v Kožlanech. První přímou zmínkou je kupní smlouva z Kožlanské gruntovní knihy z let 1738 – 1796. Zde je dochován „Contract na židovský krchov“ z 22. prosince 1788, kdy kupuje židovská obec v Kůzové od městečka Kožlany za 50 zlatých místo pod Šibeničním vrchem, které používali již dříve. Židovskou obec zastupoval Josef Popper z Kožlan. Pod židovskou obec v Kůzové spadali Židé ze širokého okolí, např. ze vsí: Chmelištná, Zdeslav, Čistá, Strachovice, Vysoká Libyně, Nová Ves, Kolešovice. Hřbitov v Kožlanech sloužil jako místo posledního odpočinku pro Židy z okolních vesnic od počátku 18. století až do 30. let 20. století.

Hřbitov se nachází 2 km severně od města Kožlany v mírném, pravobřežním svahu nad údolím Hrádeckého potoka. V minulosti svah pokračoval až k vrcholu Šibeničního vrchu, místu starobylého městského popraviště, dnes je okolí hřbitova významně poškozeno novodobým kamenolomem. Současná rozloha hřbitova je 1 924 m2. Je zde zachováno 176 náhrobních kamenů (stav srpen 2010). Většina starších náhrobků byla vyrobena z materiálu charakteru pískovce. Náhrobky staršího období (nejstarší zjištěn z roku 1710) lze předběžně tvarem a rozměry zařadit k typu ovlivněného lidovým barokem, jež jsou doloženy na více židovských hřbitovech v okolí. Náhrobní kameny mladšího období (první zjištěn z roku 1860) jsou zhotoveny ze žuly nebo mramoru, jejich podoba spadá již do obecného, profánního ztvárnění. Na stélách ze staršího období je užita výhradně hebrejština s širším typem písma. Od poloviny 19. století jsou náhrobky dvojjazyčné. V roce 2010 proběhly v Kožlanech restauratérské práce.

Fotogalerie