Náchod – hřbitovní budova na starém židovském hřbitově – projekt rekonstrukce a zřízení regionálního židovského muzea

ŽNO v Náchodě byla mimořádně významná a početná (v pol. 19. století čítala na 600 osob), kromě starého a nového hřbitova jí patřila i řada dalších nemovitostí, kterých byla v průběhu 50. let minulého století donucena se zbavit pod záminkou nutnosti výstavby občanské vybavenosti. Jejich navrácení již dnes není možné, neboť všechny objekty byly postupně zbořeny v rámci likvidace celého ghetta a nahrazeny novou, vesměs panelovou zástavbou. Jednalo se např. o domy čp. 733 na st.p.č. 100, čp. 732 na st.p.č. 106, synagogu na st.p.č. 105, čp. 727 na st.p. 112 a 113, čp. 731 na st.p. 107 a 108 včetně zahrad a prostranství jim příslušejících.

Do dnešní doby se dochovaly pouze hřbitovy (oba v majetku ŽOP), které jsou však také do značné míry poškozeny.

Nový hřbitov v blízkosti železniční stanice Náchod – zastávka, byl založen v r. 1925 a v jeho areálu byla vystavěna i funkcionalistická obřadní síň a vozovna s hrobnickým domem. Všechny náhrobky byly odvezeny ještě za nacistické okupace, dnes jsou na hřbitovní ploše pouze novodobé plechové tabulky a poválečný památník se jmény umučených z Náchoda a blízkého okolí.
Objekty obřadní síně, vozovny a domku byly v r. 1990 prodány soukromé osobě a slouží dnes k bydlení. Rozlehlý záložní pozemek zabralo sousední zahradnictví.

Starý hřbitov, založený v polovině 16. století cca 500 m jižně od hlavního náměstí, byl těžce zdevastován v r. 1943, většina náhrobků byla rozkradena a použita do staveb. Devastace pokračovala i po válce, zcela rozebrána byla ohradní zeď a hřbitov má dnes podobu městského parku. Jeho existenci připomíná pouze oprýskaný upomínkový kámen. Cca 20 historicky cenných náhrobků se před několika lety podařilo objevit při odklízení odpadů a suti a byly prozatím uloženy na pozemku hřbitova nového.
Součástí starého hřbitova je i budova z r. 1661 (předmět zpracovaného projektu), původně vystavěná jako obydlí hrobníkovo, tahara a také jako špitál. Souběžně s devastací hřbitova byla v r. 1943 provedena adaptace budovy na kovárnu, později byla využívána místním komunálním podnikem služeb, jehož zřizovatelem byly postupně Okresní národní výbor, Okresní úřad a Město Náchod.
Budova a jí přilehlá část hřbitovního pozemku byly v r. 1972 komunálnímu podniku nakonec odprodány, zbývající část hřbitova naštěstí zůstala ve vlastnictví ŽNO Praha.
Od října 2003 se ŽOP stala opětným vlastníkem budovy, včetně dříve odprodané části hřbitova.

Současný stav budovy :

Třebaže hřbitovní objekt nesmírně utrpěl novodobými úpravami a nevhodným poválečným využíváním jako kovárna, dílna a skladiště, zůstal doposud dochován ve zřetelném a prostém, barokně – klasicistním stavebním slohu, včetně některých architektonických prvků a detailů. Není vyloučeno, že pod novodobými přemalbami zůstala ukryta i jednoduchá a obnovitelná ornamentální malířská výzdoba, liturgické texty a podobně. Protože zde však prozatím byly provedeny jen ty nejzákladnější záchranné práce (úvodní práce a zpracování projektové dokumentace byly v letech 2008 - 2009 financovány s využitím finančního příspěvku ČNFB ve výši 400 tis. Kč), nachází se především krov, strop nad celým půdorysem objektu, část obvodového zdiva stále ještě ve skutečně vážném havarijním stavu. Pokud nebude zásadní obnova objektu zahájena co nejdříve, dojde k prudkému zhoršování situace a prvky posledních autentických konstrukcí definitivně zaniknou.

V důsledku neustále se horšícího stavebního stavu domku oznámil Stavební úřad v Náchodě na 27.4. 2010 provedení státního dozoru a následně vydal rozhodnutí č. 106/2010-6, jehož obsahem bylo buď provedení neodkladných zabezpečovacích prací, nebo odstranění stavby.
Židovská obec v Praze, která o záchranu prakticky poslední autentické připomínky významné a početné Židovské náboženské obce v Náchodě přes nepřízeň osudu dlouhodobě usiluje, vyčlenila na realizaci nejnutnějších záchranných prací částku 550 tis. Kč, která však musela být přesunuta na úkor jiných, neméně potřebných akcí obnovy židovských památek v rámci ČR.

Na základě podmínek státního stavebního dozoru byly provedeny základní zajišťovací práce (provizorní střešní krytina, přezdění částí římsy, okenních záklenků, podepření bortícího se krovu a stropu) a stav objektu byl na cca 2-3 roky stabilizován.

Obsah projektu :

Na celkovou stavební a restaurátorskou obnovu této historicky cenné budovy je zpracována projektová dokumentace, je vyřízeno stavební povolení a jeho realizaci brání již jen jediné – shromáždit dostatečné množství finančních prostředků.
Po provedení celkové stavební a restaurátorské obnovy by byl interiér vybaven stálou expozicí připomínající historii a osud místní židovské obce a ve spolupráci s místními občanskými iniciativami, Městským muzeem a samosprávou města Náchod by byl objekt provozován jako veřejně přístupný společenský prostor, podílející se na oživení turistického ruchu v Náchodě a okolí.

K úplnému využívání objektu však bude zapotřebí uskutečnit ještě celou řadu dalších stavebních a restaurátorských prací, zejména se bude jednat o dokončení statického zajištění, obnovu původních dispozic, fasády, vnitřní malířské a štukatérské výzdoby, restaurování a doplnění všech truhlářských, kamenických a kovářských výrobků, instalaci replik svítidel, vnitřního vybavení a mobiliáře, obnovu podlah v přízemí, zřízení všech potřebných technických instalací a rozvodů, zázemí pro obsluhu i návštěvníky a další.

Celkové náklady na realizaci projektu jsou na základě nezávislého rozpočtu odhadovány na cca 7,5 mil.Kč.

Projekt byl počátkem r. 2010 podán do 14. kola výzev Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, Prioritní osa 3 Cestovní ruch, Oblast podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu a to na základě partnerské smlouvy s městem Náchod jako společný projekt, obsahující vybudovávání přilehlé cyklostezky. Jeho realizací by došlo nejen k vlastní záchraně poslední připomínky ŽNO v Náchodě a k šíření informací o její historii mezi návštěvníky, ale díky kvalitnějšímu napojení na systém cyklostezek a cyklotras v rámci Královéhradeckého kraje a systematickému začlenění ostatních židovských památek v kraji do zvlášť značeného cyklistického okruhu, i k popularizaci židovských památek vůbec.

Po opakovaném posouvání termínu, ve kterém se o financování projektu z prostředků ROP mělo rozhodnout, přichází nakonec dne 22.9. 2010 od zpracovatelů žádosti zpráva: „... na webových stránkách programu ROP zveřejnili po zasedání Řídícího výboru návrh projektů, které se po určitých opatřeních stanou příjemci dotace. Bohužel náš projekt mezi vyvolenými projekty není ...“

Neveklov – synagoga

Objekt neveklovské synagogy představuje mimořádně cennou památku pocházející původně z druhé poloviny 17. století, přestavovanou po požáru v r. 1730, dále pak v 19. století a naposled v r. 1910. Bohoslužebným účelům sloužila, tak jako většina jiných českých synagog, až do druhé světové války. Třebaže budova značně utrpěla novodobými úpravami a nevhodným poválečným využíváním jako dílny a skladiště, zůstala doposud pozoruhodně a jedinečně dochována ve zřetelném barokně – klasicistním stavebním slohu, včetně množství architektonických prvků a detailů. Pod novodobými přemalbami zůstala ukryta i jednoduchá a plně obnovitelná ornamentální malířská výzdoba. Přes úvodní záchranné práce, spočívají v opravě krovu a střešního pláště a v základním zajištěním dřevěného plochu stropu nad hlavním modlitebním sálem, nachází se doposud většina hlavních stavebních konstrukcí ve vážném havarijním stavu.

Předmětem projektu je provedení celkové stavební a restaurátorské obnovy tak, aby synagoga co nejvíce připomínala v architektonických, uměleckořemeslných a výtvarných detailech svou původní podobu a funkci. Po dokončení této obnovy objekt vybavit stálou expozicí zahrnující historii a osud místní židovské obce, život a dílo místního rodáka a neobyčejně významného rabína Richarda Federa (1875 Václavice u Benešova – 1970 Brno), místně specifické události nacistické okupace (násilné vystěhování místního obyvatelstva a zřízení vojenského cvičiště jednotek SS) a zároveň prostřednictvím vhodného uživatele zajistit, aby budova trvale sloužila veřejnosti i jako víceúčelový kulturní prostor, umožňující pořádání občasných koncertů, výměnných tematických výstav, společenských setkání apod.

Předpokládané náklady k dokončení : 13 mil. Kč

Strančice – synagoga a obecní dům (byt rabína, nebo učitele a židovská škola)

Stavba s barokními základy a přestavbou zřejmě v devatenáctém století je v současnosti používána jako sochařský ateliér, sklad uměleckých výtvorů a jejich maket. Přilehlý rabínský domek obývá nájemce k bydlení. Cílem celkové obnovy je připomínka existence a historie zaniklé místní židovské obce, vznik důstojného památníku významného strančického rodáka Emila Kolbena a ve spolupráci s občanskými sdruženími v obci a obecním úřadem ve Strančicích využívání obnovených prostor pro obecně prospěšné účely, jako je pořádání společenských, kulturních a vzdělávacích akcí.

Přes provedení záchranných prací, spočívajících v opravě střešního pláště obou objektů, nachází se doposud většina hlavních stavebních konstrukcí ve vážném havarijním stavu.

Předpokládané náklady k dokončení : 18 mil. Kč

Čáslav – synagoga

Synagoga byla vystavěna na základě projektu vídeňského architekta a c.k. stavebního rady Wilhelma Stiassnyho v r. 1899. Vzdor dílčím stavebním úpravám v poválečném období se doposud jedná o znamenitou ukázku pseudomaurského slohu s řadou dochovaných původních detailů. V prostoru řečniště – výklenku pro aron ha-kodeš (svatostánek) byla pod bílým disperzním nátěrem odhalena barevně bohatá, celoplošná ornamentální výzdoba. Bez vážnějšího poškození se dochovala výzdoba malovaného dřevěného stropu nad hlavní lodí a stejně tak i tříramenná galerie s malovaným dřevěným podhledem ohraničená plným zábradlím zdobeným štukovou polychromovanou balustrádou na sádrovém podkladu. Bohatou štukovou výzdobu nese i fasáda, která však byla ještě v nedávné době v havarijním stavu a přestože byly v r. 2006 zahájeny práce související s její obnovou, je třeba v nich intenzivně pokračovat. Stavba je obdélníkového půdorysu se zvýrazněným příčným západním křídlem, jehož střední část tvoří jakousi konchu nad křídly bočními (podobně jako Jubilejní synagoga v Praze od téhož autora). Některé původní a pro památku charakteristické prvky byly v poválečném období sice odstraněny (kamenné desatero a kruhové okno s Davidovou hvězdou z hlavního průčelí, věžičky umístěné v rozích balustrády nad příčným západním křídlem, mohutné konzoly podpírající galerii, monumentální svatostánek, svítidla a truhlářské prvky, oplocení zahrady), díky historické fotografické dokumentaci jsou však všechny dobře rekonstruovatelné a část z nich se podařilo v letech 2005 - 2010 obnovit.

Záměrem celkové stavební a restaurátorské obnovy je vznik víceúčelového kulturního prostoru a veřejně přístupné památky s využitím pro koncerty, výměnné výstavy a expozice, pro přednášky a jiné společenské akce. V rámci objektu bude část interiéru vyhrazena pro zřízení expozice dokumentující historii místní židovské obce. Provoz bude zajišťován prostřednictvím vhodného smluvního partnera.

Předpokládané náklady k dokončení : 16 mil. Kč

kehilaprag.cz
reklama
webdesign by SOUTHWORKS s.r.o.
login