Lucerna proti rasismu

21.03.2012  Zdroj: Opona

189

Tryzna v Pinkasově synagoze

08.03.2012  Zdroj: Obecní noviny

Terezínská iniciativa zve všechny na vzpomínkovou tryznu, která se uskuteční ve čtvrtek 8. března
2012 v 10 hodin v Pinkasově synagoze. Toto datum je tragicky zapsáno do paměti českých Židů jako
den, kdy byl v roce 1944 vyvražděn rodinný tábor v Osvětimi-Březince. Federace židovských obcí
v ČR i Židovská obec v Praze se obrací na všechny, kterým utrpení předků není lhostejné, s prosbou
o účast.

V Třebíči byla otevřena nová expozice

02.03.2012  Zdroj: Židovský tiskový a informační servis

Ve čtvrtek 1.3. odpoledne byla v Zadní synagoze v Třebíči slavnostně otevřena nová expozice s názvem „Místo života – Makom chajim“. Návštěvníci se v ní mohou těšit na unikátní exponáty ze sbírek Židovského muzea v Praze, hlavním tématem výstavy je svitek Tóry. Odborný výklad přednesl při vernisáži historik a kurátor výstav Židovského muzea v Praze PhDr. Arno Pařík a jako doprovodný program vystoupil třebíčský soubor židovských tanců Jocheved. Synagoga v Třebíči je spolu s okolním starým ghettem unikátní historickou památkou, zapsanou od roku 2003 na seznam kulturního dědictví UNESCO. Město Třebíč také hostí každoroční několikadenní festival židovské kultury ŠAMAJIM, který se koná v létě. K ní letos město vyhlašuje výtvarnou soutěž na téma „Židovské památky“.

Leo Pavlát: Adam B. Bartoš aneb česká autentická pravice

02.03.2012  Zdroj: Český rozhlas

Publicista Adam B. Bartoš je posedlý Židy a na svém blogu jim věnoval několik příspěvků. V jednom z posledních označil minulý měsíc časopis herce a moderátora Jana Krause za „židovský /…/, jakýsi extrakt /…/ židovské žurnalistiky a židovské propagandy“. A nezůstal u toho, své poznatky dovedl i k obecnějšímu závěru: „Účelem židovských tiskovin je mystifikovat, zamlčovat, vést propagandu, dělat si legraci z křesťanských hodnot, z národa, útočit na lidské pudy, narušovat morálku, preferovat zvrácenosti a úchylnosti, propagovat revoluci, usilovat o rozvrat, o změnu režimu“.

Za tyto i další výlevy si Adam Bartoš vysloužil odsudek dvou politických stran, trestní oznámení, od kolegů označení „pohana české novinařiny“ i výzvu k ignorování jako ten „nejstrašnější trest pro podobné nuly“.

Prohlášení Evropského institutu odkazu šoa z minulého týdne, vyjadřující v závěru „pobouření nad protižidovskými výroky, které Adam B. Bartoš šíří prostřednictvím svého blogu“, však posouvá kauzu do ještě jiné roviny.

Evropský institut odkazu šoa, známý pod anglickou zkratkou ESLI, byl ustaven před dvěma lety. Stalo se tak v návaznosti na Terezínskou deklaraci podpořenou zástupci 47 států, kteří se v červnu 2009 sešli v Praze a v Terezíně na konferenci „K osudu majetku obětí holokaustu". ESLI působí v součinnosti s vládami, nevládními organizacemi i nezávislými experty různých zemí, těší se mezinárodní prestiži.

Jeho zakladatelem je Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a ve správní radě má své zástupce jak Terezínská iniciativa, organizace přeživších holokaustu z České republiky, tak i vrcholná česká židovská organizace Federace židovských obcí.

Celý článek od ředitele Židovského muzea v Praze je k přečtení zde  a k poslechu zde.

Izrael - Země zaslíbená

01.03.2012  Zdroj: Dům ochránců přírody

182

Šarbilach

01.03.2012  Zdroj: Galerie Efram

174

Největší objevy čekaly v zemi na archeology i stovky let

28.02.2012  Zdroj: MF Dnes

183 DOBRUŠKA Největším objevem z dějin Židů pod Orlickými horami byl nález rituální lázně mikve přímo v budově muzea v Dobrušce. Neskončilo ale jen u tohoto překvapení. Před šesti lety město koupilo budovu bývalé synagogy a pracovníci muzea se nestačili divit, když v nenápadném zamčeném trezoru, který po desetiletí stál v koutě na chodbě synagogy, našly písemnosti dobrušské židovské obce od druhé poloviny 19. století do roku 1912.
    „V sejfu se našly účetní doklady, ale i stanovy židovské náboženské obce či dokumenty vztahující se k pohřebnímu bratrstvu,“ řekl ředitel dobrušského muzea Jiří Mach.
     Do sbírek muzea se před lety dostal i dobový spis, který neznámý úředník dobrušské radnice po 2. světové válce neskartoval. Obsahuje svědectví o době protektorátu a holocaustu, kdy nacisté v koncentračních táborech vyvraždili i dobrušské Židy a tamní ghetto zaniklo.
    „Ve spise jsou také dokumenty, které dokazují, jak se Židé, kteří přežili útrapy v koncentračních táborech, po válce marně domáhali svého majetku,“ líčí Mach.
    Poslední objevy si připsali na vrub archeologové. Když se před dvěma lety opravovalo Šubertovo náměstí, odkryli tam pozůstatky dvou staveb, z nichž jedna tam stála asi až do velkého požáru města v roce 1866. U druhé, která byla zřejmě ze 17. století a pravděpodobně byla zlikvidována ještě před požárem, dokonce narazili na pozůstatky sklepení. Nálezy byly dokladem posledních zbytků původního dobrušského židovského města, které zaniklo s velkým požárem města v roce 1866.
    Při opravách synagogy během likvidace starých nepůvodních podlah uvnitř archeologové našli zbytky opukových zdí, další pozůstatky starých domů. Mimo to objevili keramiku a zlomky kachlů až z konce 16. století. Objevili i čtvercovou kamennou plochu, na níž stávala bíma, tedy vyvýšené místo uprostřed synagogy, odkud se předčítal text z židovské tóry.
    Dobrušské ghetto bylo zřízeno v roce 1721 podle nařízení císaře Karla VI., který stanovil, že se Židé musí soustředit na jednom místě odděleném od ostatní zástavby. V Dobrušce, kde se Židé usazovali už o dvě století dříve, jim měšťané vyčlenili několik domů na dnešním Šubertově náměstí v sousedství současné synagogy. Ghetto oddělili dřevěným plotem, přesto panovala mezi křesťanskými a židovskými obyvateli Dobrušky velká tolerance.

Institut odkazu šoa se diví, že se Klaus nedistancoval od Bartoše

27.02.2012  Zdroj: České noviny

Evropský institut odkazu šoa, tedy holokaustu, se pozastavuje nad tím, že se prezident Václav Klaus a jiní dosud nedistancovali od "protižidovské posedlosti" internetového publicisty Adama B. Bartoše. Klaus, jeho spolupracovník Petr Hájek či zástupci Mladé pravice a další jsou vyfoceni s tímto mužem, sdělil dnes ČTK institut. Některá fota jsou například na webu Bartoše. Reakci Hradu ČTK zjišťuje.

Evropský institut odkazu šoa a v něm zastoupené organizace Federace židovských obcí v ČR, Terezínská iniciativa a Židovské muzeum v Praze současně sdělily, že vyjadřují své pobouření nad protižidovskými výroky Bartoše. Ty podle nich šíří prostřednictvím svého blogu.

"Ti, jejichž blízkostí se Bartoš chlubí, asi nejsou dostatečně informováni, byť je Bartošův blog probírán snad ve všech médiích. Ať je tomu jakkoli, mlčením se v daném případě posunuje hranice tolerance vůči nebezpečnému a primitivnímu extremistickému štvaní, a to bez ohledu na to, zda je jeho podtext národnostní, rasový, náboženský, politický či jiný," uvádí se na webu institutu.

Pokud má být podle něj toto mlčení projevem respektu k občanským svobodám, je třeba též připomenout, kým a jak byly tyto hodnoty v minulosti zneužity a s jakými následky.

Novináři se již dříve pozastavovali nad tím, jak Bartošovu tvorbu Klaus přijímá. V rozhovoru pro Lidové noviny, který byl zveřejněn v prosinci 2010, totiž prezident označil jeden z Bartošových textů za geniální. Bartoš čelí kvůli svým výrokům i trestnímu oznámení, které podal šéf Straný zelených (SZ). Již dříve si vysloužil pozornost i kvůli tomu, že vytvořil takzvaný seznam takzvaných "pravdoláskařů".

Evropský institut odkazu šoa sídlící v Česku vznikl v lednu 2010 na základě takzvané Terezínské deklarace, kterou zástupci Evropské unie podepsali během českého předsednictví sedmadvacítky v roce 2009.

VÝJIMEČNÉ SNÍMKY ZACHYCUJÍ KONCENTRAČNÍ TÁBOR V OSVĚTIMI

24.02.2012  Zdroj: Obecní noviny

Polští fotografové nafotili během minulého roku unikátní snímky koncentračního tábora v Osvětimi. Sférické snímky, ptačí perspektiva a fotografie ve výjimečně vysokém rozlišení. To vše dokonale dokumentuje mrazivou atmosféru, která i v dnešní době v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau panuje. „Chtěli jsme to místo zachytit, abychom uctili památku jeho obětí. Focení začalo už v lednu 2011 a trvalo bez pár chvil rok. Udělali jsme celkem asi 200 panoramatických snímků, přičemž mnohé z nich pochází z míst, kam běžný návštěvník nemůže,“ řekl jeden z fotografů, osmatřicetiletý Polák Marek Kocjan. K vidění jsou zde.

Třebíč má digitální mapu židovského hřbitova

23.02.2012  Zdroj: ČTK

Třebíčská radnice uvedla po pěti letech práce do provozu podrobnou digitální mapu jedné ze svých nejcennějších památek - židovského hřbitova zapsaného na seznam památek UNESCO. Je určena pro laickou veřejnost i pro vědecké bádání odborníků. Na jejím vzniku se kromě pracovníků radnice podílelo také Židovské muzeum v Praze. Novinářům to dnes řekl Ivo Krčmář z odboru rozvoje města.

  "V mapě je zanesen a zaměřen každý náhrobek, cesta či strom," uvedl Krčmář. Bylo nutné nejdříve pořídit fotodokumentaci všech přibližně 2800 náhrobků, zdokumentovat také údaje a texty na náhrobcích a poté všechna data převést do digitální podoby. Internetová aplikace má podrobné informace o pomnících, jejich lokalizaci v mapě či datech úmrtí pohřbených osob.

  "Je zajímavé, že v knize hrobů vedené židovským spolkem bylo uvedeno jen minimum dat narození pochovaných lidí. Ta se začala objevovat až od začátku 20. století," uvedl Krčmář. Lidé mohou v mapě vyhledávat buď podle jmen pochovaných, nebo podle náhrobků.

  Databáze obsahuje více než 2300 jmen, přes 2500 náhrobků a více než 5300 fotografií. Digitální mapa v této podobě je podle Krčmáře v tuzemsku ojedinělá. Náklady na její pořízení dosáhly přibližně 600.000 korun. "Spousta pískovcových náhrobků je poškozená a dále chátrají, tímto způsobem budou zachovány i pro budoucnost," uvedla radní Jaromíra Hanáčková.

Digitální mapa hřbitova i databáze náhrobků je k vidění na stránkách.

kehilaprag.cz
reklama
webdesign by SOUTHWORKS s.r.o.
login