Den pro Izrael

29.04.2012  Zdroj: Galerie Efram

191

Virtuální štetl - prezentace Muzea dějin polských Židů

25.04.2012  Zdroj: Židovské muzeum v Praze

25. dubna od 18:00 hod se bude v auditoriu Oddělení pro vzdělávánía kulturu VKC v Praze konat prezentace Muzea dějin polských židů.
 
Muzeum dějin polských Židů je jeden z největších polských kulturních projektů posledních let. Vzniká ve spolupráci státu, varšavské samosprávy a nevládních organizací. Velkolepé sídlo muzea, dílo finského architekta Rainera Mahlamakého, má být dokončeno letos. Cílem muzea... je zařadit se po boku jeruzalémského Yad Vašem a Muzea holocaustu ve Washingtonu mezi hlavní světová centra věnovaná dědictví židovské kultury. Opravňuje je k tomu skutečnost, že Polsko bylo po staletí největším střediskem židovské diaspory na světě.

Muzeum bude v Praze zastupovat programový vedoucí Albert Stankowski. Představí genezi a současný vývoj Muzea a také jeho hlavní dosavadní počin: Virtuální štetl – unikátní internetový projekt věnovaný lokální historii haličských židovských komunit.
www.jewishmuseum.org.pl
 
Vstup volný!

Projekt Polská sezóna v Židovském muzeu v Praze byl podpořen z prostředků Česko-polského fóra. Mediálními partnery jsou Rádio 1, Lidové noviny a Lidovky.cz.

Smutná historie holocaustu dnes znovu slyšela svá jména

18.04.2012  Zdroj: ČT24

Praha - Na pražském náměstí Míru dnes opět dobrovolníci četli jména obětí holocaustu. Přečtení jmen a stručných osudů vyjadřuje vůli k zachování kulturní a historické paměti a postoj k porušování lidských práv etnických i náboženských menšin v současné společnosti.

Akci uspořádal Nadační fond obětem holocaustu a Institut Terezínské iniciativy při příležitosti Jom ha-šoa, tedy dne vzpomínání na oběti holocaustu za druhé světové války. "Obecně připomínáme všechny oběti holocaustu jak z Evropy, tak z českých zemí, které byly vězněny v Terezíně," připomněla Tereza Štěpková z Institutu Terezínské iniciativy.

Součástí předčítání, které se konalo již poněkolikáté, je také výstava studentských prací na téma hromadných transportů Židů z protektorátu Čechy a Morava, od jejichž zahájení uplynulo letos 70 let.

Den vzpomínání odkazuje na povstání ve varšavském ghettu, které začalo 19. dubna 1943 a zahynulo při něm 56 000 lidí. Za války nacisté zavraždili šest milionů lidí židovského původu. Z Čech a Moravy jich zahynulo 80 000; z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 000 lidí, zemřelo 250 000 Židů.

Celý článek a video naleznete zde.

Jom ha-šoa

18.04.2012  Zdroj: Nadační fond obětem holocaustu

185

VZPOMÍNKOVÉ SETKÁNÍ

17.04.2012

190

David Koller ve Velké synagoze v Plzni

05.04.2012  Zdroj: Česká televize

186

Pátá čtvrť: zmizelé město pražské

28.03.2012  Zdroj: Česká televize

Dokument režiséra Josefa Císařovského o osudech bývalého židovského ghetta v průběhu času. Rekonstrukce zaniklých míst a vzpomínky významných obyvatel této čtvrti.

Křik rorýsů nad střechami synagog, hebrejské modlitby i šepot monster v šeru průchodů. Labyrint uliček a domy, které se dívají jak živé bytosti. Zaniklé pražské ghetto znovu ožívá. Oprýskaná omítka, vybledlé barvy, sklepy a půdy, zasutá tajemství. Tekuté písky hluboko pod ghettem neklidně sní sen o vodě, která vše odplaví…

Prastarý mýtus: Kdo vdechne duši neživé hmotě? Golem a tajemný šém. V okenním rámu se vynoří tvář, zbrázděná puklinami: „Rabíne, rabíne, já nikdy netoužil žít. Stvořils mě, a nechals mě jít!“ V uších zní titulní píseň filmu a malíři pražského ghetta, Jan Minařík a Václav Jansa, se opět štětcem dotýkají svého plátna. Jsou v tom zaklety desítky, ba stovky hodin práce Františka Moravce, Břetislava Kašpara a Ivo Březiny z grafického centra České televize.

Ester, židovská dívka z ghetta, nás provází nejmalebnějšími místy Josefova v době asanace. Projdeme „Pátou čtvrtí – zmizelým městem pražským“ na přelomu 19. a 20. století. Film srovnává minulou a současnou tvář Josefova také očima současníků. Starousedlíci i přistěhovalci do bývalé Páté čtvrti nepochybují, že genius loci pražského ghetta přežil i největší pohromu své historie – asanaci. To, že něco fyzicky zmizelo z povrchu zemského, ještě neznamená zánik metafyzický.

Stránky pořadu a plán vysílání je k nahlédnutí zde.

Slovensko si připomnělo sedmdesátileté výročí prvního transportu do Osvětimi

27.03.2012  Zdroj: Židovský tiskový a informační servis

187 Slovensko vypravilo zvláštní vlak ze stanice Poprad, odkud v roce 1942 vyjel první transport slovenských Židů do koncentračního tábora v Osvětimi. 25. března 1942 bylo do Osvětimi posláno zhruba 1 000 slovenských žen židovského původu. Ve vlaku byla i Edita Grosmanová, která koncentrační tábor přežila a nyní si jízdu zopakovala. Grosmanová, vdova po spisovateli Ladislavu Grosmanovi, jehož kniha „Obchod na korze“ se dočkala v režii Jána Kanára filmové podoby a získala v roce 1965 Oscara za nejlepší cizojazyčný film, poznamenala, že i kdyby mluvila nepřetržitě celých dvacet čtyři hodin, nemohla by vypovědět ani jediné procento z toho, co všechno prožila. Za II. světové války bylo ze Slovenského štátu deportováno do koncentračních táborů na 70 000 místních Židů.

Moderní hagady vyprávějí starý příběh

22.03.2012  Zdroj: ČT24

184 Za dva týdny začíná židovský pesach, svátek připomínající vyvedení Židů z Egypta. Starozákonní příběh už po staletí zapisují autoři do knih, takzvaných hagad. Tu nejnovější hagadu představuje současná hvězda izraelského typografického designu Oded Ezer.

Hagada patří k liturgickým knihám judaismu a v průběhu staletí značně měnila svoji výtvarnou podobu. Hagady, generacemi čtené při rodinné večeři během svátku pesach, odráží dobu, ve které vznikaly.
 
Příběh starý tisíce let o odchodu Židů z Egypta chtěl Oded Ezer zatraktivnit a přiblížit oku současného čtenáře. Kresby postav vystřídaly abstraktní obrazy vycházející z tvaru hebrejských písmen. Využíval k tomu přitom různé výtvarné techniky. 
 
Oder Ezer: "V každé generaci musí každý nahlížet na sebe, jakoby to byl on, kdo vyšel z Egypta. Proto si neustále tento příběh připomínáme a čteme ho každý rok."

Nejstarší samostatně dochované hebrejské rukopisy pocházejí ze 13. století. Unikátní originály jsou leckdy zdobené fantastickými výjevy. Třeba v hagadě ilustrované kolem roku 1300 mají židovské postavy hlavy orlů. Dnes mají hagady podobu i kreslených dětských knih, výjimkou nejsou ani komiksová vydání.

Celá reportáž je k vidění zde.

V pražské Lucerně byl promítán film o Petru Ginzovi

21.03.2012  Zdroj: Židovský tiskový a informační servis

188 V rámci celodenní kulturní akce Lucerna proti rasismu, pořádané dnes v Praze, byl několikrát promítán nový dokumentární film „Poslední let Petra Ginze“. Jeho tématem je tvorba židovského chlapce, vězněného v terezínském ghettu a zavražděného v Osvětimi. Petr Ginz (1928–1944) měl mimořádné výtvarné nadání a jeho kresby, které přežily válku, jsou významným dokladem umělecké tvorby židovských dětí v Terezíně. Byl také šéfredaktorem dětského časopisu Vedem. Jeho deník z let 1941–1942 se po válce dočkal knižního vydání. Jeden z výtvorů Petra Ginze se smutně proslavil dlouho po smrti svého autora. Jeho kresbu Měsíční krajina měl u sebe izraelský astronaut Ilan Ramon, člen posádky amerického raketoplánu Columbia. Ten při návratu ze své mise vinou technické závady při sestupu do zemské atmosféry shořel. K tragédi, při níž zahynula celá posádka lodi, došlo 1. února 2003, v den nedožitých 75. narozenin Petra Ginze. Film doprovází výstava proti rasismu v pasáži Lucerna, jež potrvá do konce dubna.

kehilaprag.cz
reklama
webdesign by SOUTHWORKS s.r.o.
login