Židovské památky

Židovské památky Kolína a okolí

28.04.2011 Zdroj: Město Kolín

V Mikulově začínají čtyřdenní Dny židovské kultury

28.04.2011 Zdroj: ČT24

V místním kinoklubu dnes vpodvečer začínají tradiční Dny židovské kultury. Mikulov je historickým centrem moravského židovství, městem, kde sídlil moravský zemský rabín. Působil tam i slavný rabín Löw. Současnou atrakcí města je kromě četných památek židovský hřbitov s malou expozicí o rituálech spojených s židovským pohřbíváním. Víkend židovské kultury v Mikulově navazuje na tento historický odkaz a snaží se představit židovské tradice a kulturu veřejnosti i turistům, kteří do Mikulova zavítají. Dny židovské kultury návštěvníky zasvětí do židovských kulturních tradic. Lidé budou mít možnost naučit se kroky tradičních židovských tanců, ochutnat tradiční jídla jako šoulet nebo košer vína a slivovici. Festival zahájí beseda s vrchním zemským rabínem Karolem Sidonem. "Po besedě plánujeme ochutnávku tradičních pokrmů židovské kuchyně a degustaci košer vín i slivovice," uvedla organizátorka dnů Sylva Chludilová. Z hudební nabídky festivalu si mohou zájemci vybrat třeba koncert hebrejských a židovských písní v podání Máši Kubátové nebo si vychutnat koncert houslového virtuóza Alexandera Shonerta. Příští pátek se bude promítat česko-slovenské dokumentární drama Nickyho rodina o stovkách českých a slovenských dětí, které zachránil před holocaustem Brit Nicholas Winton. Celý článek naleznete zde, podrobný program je k nahlédnutí na stránkách města zde.

Požár v řecké synagoze na Korfu

21.04.2011 Zdroj: ZTIS

Svitky Tóry, knihy a dokumenty, z nichž některé byly stovky let staré, vzplály v předvečer svátku Pesach (18.4.) na pódiu synagogy z devatenáctého století na Korfu. Podezřelí ze spáchání tohoto zločinu žhářství byli dnes (21.4.) zadrženi a policie prošetřuje i jejich případné vazby na teroristické organizace. Oba muži jsou podezřelí i z páchání vandalských činů a ničení židovských kanceláří na ostrově, kde žije okolo stovky Židů. Policie zpřísnila bezpečnostní opatření, která se týkají izraelských turistů trávících na Korfu dovolenou.

Pozvánka na představení knihy Příběhy telických náhrobků

21.04.2011 Zdroj: Muzeum Českého lesa v Tachově

Židům večer začíná osmidenní svátek nekvašených chlebů Pesach

18.04.2011 Zdroj: České noviny

Dnes večer začíná osmidenní židovský svátek Pesach. Říká se mu také svátek nekvašených chlebů. Připomíná vysvobození Židů z egyptského otroctví pod Mojžíšovým vedením před více než 3500 lety. Svátek si připomenou všechny židovské obce v České republice. Pesach je jedním z nejdůležitějších židovských svátků a je také svátkem nejstarším. Příkaz k jeho dodržování byl jako jeden z mála dán ještě před darováním Tóry na Sinaji. Jak zmiňuje příručka Malý průvodce na Pesach, vydaná Vrchním zemským a pražským rabinátem, vyznačuje se Pesach mnoha zvláštními příkazy a zvyky, které z něj činí nejsložitější židovský svátek vůbec. Je například zapotřebí pečlivě hlídat jídelníček, aby neobsahoval nic z pěti druhů obilnin (pšenice, ječmen, oves, žito, špalda), co přišlo do styku s vodou alespoň na 18 minut, jinými slovy nic zkvašeného a zkysaného. Zkvašená obilovina se nazývá chamec. "Kdyby došlo například k nechtěnému přimíchání chamecu do jídla (například drobků) nebo kdyby byla k vaření na Pesach omylem použita nádoba, která není košer na Pesach, je nutné se poradit s rabínem," radí příručka. Před svátky se musí vyčistit celá domácnost, aby v ní nebyly zakázané potraviny nebo alkohol vzniklý kvašením. Podle příručky je vhodné dokonce hlídat i složení zubní pasty a ústní vody. Příručka také radí, jak mít košer kuchyni, tedy jak na Pesach připravit sporák, mikrovlnou troubu, gril či mixér. První dva a poslední dva dny Pesachu jsou sváteční, kdy platí podobné zákazy jako o šabatu. Pořádá se takzvaná sederová večeře, při které se pojídá nekvašený chleba Maces. Podle tradice si Židé při rychlém odchodu z Egypta nestačili připravit jídlo na cestu, tedy ani nechat vykvasit těsto na chléb. Při sederové večeři se pojídá sladké a hořké jídlo. Hořký pokrm symbolizuje utrpení Židů v otroctví, sladký je znamením boží milosti. Na stole nesmí chybět pečená beránčí kost. Ta symbolizuje pesachového beránka a jeho oběť. Po dobu večeře na stole rovněž stojí plný pohár vína, ze kterého nikdo nepije. Říká se mu Eliášův pohár - je pro proroka Eliáše, který má ohlásit příchod Mesiáše. Součástí sederového stolu by měla být také hagada - liturgická kniha, z níž se předčítá.

Nejstarší synagoga na Moravě prokoukne

15.04.2011 Zdroj: Nové Přerovsko

Lipník nad Bečvou - Jednu z „perel“ Lipníku nad Bečvou, více než čtyři sta sedmdesát let starou židovskou synagogu, čekají v blízké době opravy a vylepšování. Zastupitelstvo města rozhodlo, že na údržbu nejstarší synagogy na Moravě a druhé nejstarší v republice uvolní celkem šedesát tisíc korun. Památka je již léta špatně udržovaná a prostory opotřebované. Proto se město společně s církví rozhodly spolupracovat, aby prostory udržovaly v dobrém stavu. Zdroj fotografie: http://www.hrady.cz/index.php?&OID=2862

„Synagoga bude celá vymalována a budou zde nainstalovány i fotografie z doby, kdy v Lipníku opravdu žili židé,“ uvedla Věra Saňková z místního Turistického informačního centra. Město sice na tento rok neplánuje v synagoze pořádat žádné větší kulturní akce, nicméně prohlédnout si její vylepšené interiéry bude moci každý například při již tradičních Dnech evropského dědictví, které se uskuteční letos v září. „S představiteli synagogy jsme se domluvili na jejím bezplatném zpřístupnění pro všechny turisty,“ řekla Blanka Prudilová z Odboru školství a kultury. První písemná zmínka o existenci synagogy spadá až do roku 1540. V dnešní době je jedním z největších lákadel Lipníku nad Bečvou a každoročně ji navštíví stovky turistů.

Praha chce podpořit majitele památek 57 miliony korun

14.04.2011 Zdroj: Zpravodajství ČTK

Praha chce podpořit majitele památkově významných staveb 57 miliony korun. Peníze by mělo dostat 69 vlastníků soukromých i církevních památek. Hlavní město finančně podpoří například opravu Břevnovského a Strahovského kláštera, obytných domů na Staroměstském náměstí nebo kostel Matky Boží před Týnem. Radě a zastupitelstvu hlavního města to na posledním zasedání navrhl kulturní výbor. Pokud bude s návrhem rada a zastupitelstvo souhlasit, nejvíce hlavní město přispěje kostelu sv. Jana Nepomuckého Na Skalce ve Vyšehradské ulici, a to 2,9 milionu korun na opravu ohradní zdi. Na rekonstrukci střechy jižního křídla dostane Strahovský klášter 2,5 milionu a na restaurování maleb stropu hlavní lodě Jeruzalémské (Jubilejní) synagogy v Jeruzalémské ulici obdrží Židovská obec dva miliony.(kráceno, zdroj fotografie: http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/jubilejni-synagoga-v-jeruza...)

Studenti čistili hřbitov a objevili staré náhrobky

14.04.2011 Zdroj: Šumperský a Jesenický deník

Loštice - Studentům z Německa, kteří v rámci dobrovolnického programu organizace ASF Servitus přijeli do Loštic a pomáhali s úklidem na židovském hřbitově, se podařil zajímavý nález. Při mýcení náletové džungle v horním rohu hřbitova objevili pod hustým porostem trní a vrstvou zetlelého listí a hlíny dva pokácené náhrobky, o kterých neměl nikdo tušení. Celý článek naleznete zde.

Výstava v lipnické synagoze připomene její židovskou minulost

13.04.2011 Zdroj: prerov.nejlepsi-adresa.cz

V lipnické synagoze budou vystaveny fotografie, které zachytí původní podobu této významné památky i její někdejší každodenní život. Po válce se totiž stal ze synagogy husitský kostel a její židovská minulost je však pozapomenutá. Přesto patří synagoga k nejvýznamnějším památkám města. "Na černobílých fotografiích mohou lidé spatřit záběry z předválečné doby, než byla synagoga vybrakována. Zachyceny jsou na nich lustry, vybavení a jak to opravdu vypadlo, když tam Židé tehdy chodili a modlili se. Dnes je sice zvenku synagogou, ale vevnitř je více přizpůsobena Československé církvi husitské. Sami tomu říkají kostel, byla to přitom synagoga, byla k tomuto účelu postavena, proto chceme lidem připomínat, jak vypadala," uvedla mluvčí lipnické radnice Lucie Žídková.
Po druhé světové válce, během které nacisté většinu místních Židů vyvraždili, získala lipnickou synagogu Československá církev husitská. Původní vybavení se ztratilo nebo bylo odcizeno. "Byla tam spousta zlata, lustry i svícny. Nedochovalo se to i kvůli válce. Někteří sice tvrdí, že je původní vybavení někde schováno, ale jsou to jen báje," uvedla Lucie Žídková. Husitská církev nyní ustanovila novou Rada starších, která už začala v náboženské obci Lipník nad Bečvou pracovat. "Navázali jsme s novou radou kontakty a jednáme o možné spolupráci," uvedla Žídková. Celý článek je k nahlédnutí zde.

Vznik aškenázské kultury - Židé ve franko-porýnských centrech

13.04.2011 Zdroj: Židovské muzeum v Praze

Dne 14.4.2011 v 18:00 hod se ve VKC v Praze uskuteční přednáška Pavla Sládka, která se zabývá způsobem života a fungováním frankoporýnských židovských obcí, postavením rabínských učenců a vztahy mezi židovským a křesťanským obyvatelstvem. Pokusí se ukázat dané období jako příklad jinak vzácné normality, umožněné absencí systematického útlaku. V období 10.-13. století byla nejvýznamnější židovská centra křesťanské Evropy lokalizována na území dnešní severní Francie a Porýní. Židé zde v obecně příznivých ekonomických a politických podmínkách vyvinuli svébytnou kulturu, jež stojí v základech pozdější aškenázské identity.

webdesign by SOUTHWORKS s.r.o.