20.12.2011 Zdroj: Český rozhlas
Židé začínají slavit svůj tradiční svátek světel, Chanuku. Během osmi dní si připomínají obnovení bohoslužby v jeruzalémském chrámu po vyhnání řeckosyrských okupantů před více než dvěma tisíci lety. Chanuka vychází z legendy o oleji do svícnu, který stačil na jediný den, přesto vydržel hořet osm dní.
Podle legendy měl jeden džbánek oleje pro chrámový svícen vydržet jeden den. On ale vydržel osm dní, než byl vyroben nový rituální olej. Svátek se připomíná tak, že se každý den zapaluje jedno světlo na osmiramenném svícnu.
Celý článek naleznete zde.
19.12.2011 Zdroj: Federace židovských obcí v ČR
Se zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí pana Václava Havla. Respektovali jsme ho jako státníka zaslouženě dobré pověsti, vážili jsme si ho jako spisovatele světového jména a měli jsme ho rádi jako přítele, který měl porozumění pro lidské starosti i radosti. Židovská pospolitost v České republice mu děkuje za všechno, co pro občany této země vykonal, a bude vděčně vzpomínat na jeho zásadní podíl na dobrých vztazích mezi Českou republikou a Státem Izrael.
Památka spravedlivého ať je nám k požehnání.
Jiří Daníček, předseda Federace židovských obcí v ČR
16.12.2011
Česká unie židovské mládeže věnovala Židovské obci v Praze finanční příspěvek ve výši 2.500 Kč na údržbu a opravy židovského hřbitova v Písečném nad Dyjí. Prostředky na tento dar obdržela od paní Denisy Putíkové.
Hřbitov v Písečném nad Dyjí byl založen počátkem 18. století a dochovalo se na něm kolem 450 náhrobků barokního a klasicistního typu. Nejstarší z nich pochází z roku 1730 (kantor Bernard Insel). Více informací o hřbitově naleznete zde.
01.12.2011 Zdroj: Židovské muzeum v Praze
Pokud ve 21. stol. mluvíme o „paměti“ židovské Prahy, obvykle tím vyjadřujeme touhu překlenout průrvu Šoa a vzpomínat, jaký byl pražský židovský život před svou téměř úplnou anihilací. Přesto se již stovky let před touto událostí snažili pražští, raně moderní Židé formovat vizi své vlastní minulosti, uchovávat vzpomínky svých milovaných a vzpomínky na události, které utvářely život jejich komunity i jich samotných. Dělo se tak prostřednictvím náhrobků, písní, místních liturgických zvyků nebo synagogálních rituálních předmětů, jakým je třeba opona Reizl Plohn ze sbírek Židovského muzea v Praze. Unikátní přednáška Rachel Greenblatt, profesorky na Harwardově univerzitě, která se systematicky zabývá židovskou pamětí v Praze. Přednáška se bude konat dnes od 18:00 hodin v prostorách VKC v Praze a bude pouze v anglickém jazyce.
23.11.2011 Zdroj: Židovské muzeum v Praze
Zítra si připomeneme smutné 70. výročí první deportace do Terezína. V neděli 27. listopadu při této příležitosti zpřístupníme od 9 do 18 hodin zdarma památník obětem holocaustu v Pinkasově synagoze. S orientací v památníku návštěvníkům budou po celý den pomáhat pracovníci Oddělení pro dějiny šoa Židovského muzea v Praze.
23.11.2011 Zdroj: Židovské muzeum v Praze
23.11. 2011 – 22.1. 2012 se v GALERII ROBERTA GUTTMANNA uskuteční výstava mladé izraelské umělkyně působící v oblasti vizuální komunikace Hagit Shimoni. Její instalace s názvem Tfila chazotit / Visual Prayer / Vizuální modlitba je součástí Izraelské sezóny v ŽMP a je pořádána ve spolupráci s globální nezávislou iniciativou Jewish Salons, v jejímž rámci již druhým rokem pracuje pražská sekce Salon Prague.
Multimediální prostorová instalace mladé izraelské umělkyně Hagit Shimoni byla poprvé veřejnosti představena na přelomu roku 2009 a 2010 v Tel Avivu v rámci mezinárodního projektu Judaica Twist, který uvedlo renomované muzeum diaspory Beit Hatefutsoth. Tématem instalace je vztah mezi vizuálním a sluchovým vjemem, a to nejen jako sensorický či estetický, ale také kulturní fenomén.
Napětí mezi viděným a slyšeným tematizují již starozákonní biblické texty. V židovském kulturním rámci, v němž je obraz neustálým předmětem diskuse a ambivalentního vztahu odkazujícího k druhému přikázání, nabývá navíc vztah mezi viděným a slyšeným zásadního významu.
V tradičním judaismu je výrazným vizuálním prvkem především text. Jeho estetická a symbolická kvalita je vnímána natolik silně, že přebírá funkci svébytného obrazu. Samotné jednotlivé znaky hebrejské abecedy jsou autonomními obrazy a nositeli komplexního symbolického významu. Konečně také v židovském prostředí velmi rozšířená technika tzv. mikrografie (obrazy složené z tradičních textů Tanachu = soubor hebrejské Bible) odkazuje k moderním, mnohem pozdějším uměleckým experimentům na pomezí textu a obrazu (lettrismus, hypergrafie, metagrafie ad.).
20.11.2011 Zdroj: Český rozhlas
Jednadvacet příběhů pátrání po lidech, kteří zmizeli téměř beze stopy z českých měst a obcí v době holocaustu, představuje výstava Zmizelí sousedé. Vznikla na základních a středních školách po celé republice. Nyní na celý listopad doputovala až do foyer Magistrátu hlavního města Prahy v Jungmannově ulici.
Zaprášený deník na půdě, staré fotografie v šuplíku, dosud nevyprávěné příběhy. Tajemství životů lidí, kteří zmizeli během druhé světové války. Už bezmála dvanáct let po nich pátrají žáci a studenti základních a středních škol díky projektu Zmizelí sousedé.
Zmizelí sousedé se také jmenuje výstava, která shrnuje výsledky jejich práce. Putuje po českých zemích, ale i po Velké Británii, Itálii, Kanadě, Německu či Slovensku. Dostala dokonce cenu Evropské komise a nyní zavítala také na pražský magistrát. Nejen aby připomněla životy zmizelých v době holocaustu. Chce také přilákat další týmy k účasti na projektu, do něhož se už zapojilo téměř dvě stě škol a víc než tisíc žáků.
Více informací o výstavě naleznete zde.