Židovské památky ve vlastnictví Židovské obce v Praze

Židovské památky ve vlastnictví Židovské obce v Praze

Péče o židovské památky s výjimkou hřbitovů je poměrně nedávného data. K ojedinělým pokusům o dokumentaci a památkovou ochranu některých staveb docházelo již před první světovou válkou, ale až ve 30. letech 20. století byly provedeny první podrobnější soupisy synagog a židovských hřbitovů. Konec těmto snahám přinesla druhá světová válka. Po ní v zemích socialistického bloku nebyl žádný zájem o opravy židovských památek, spíše naopak byly tyto památky likvidovány.

V minulosti bylo mnoho židovských památek zdevastováno, ostatně mnoho památek zaniklo již ve středověku po vypovězení Židů z královských měst nebo po odchodu Židů z malých venkovských sídel po polovině 19. století. Mnoho židovských památek bylo těžce poškozeno v období nacistické okupace, po druhé světové válce většina židovských obcí na území dnešní České republiky zanikla v důsledku fatálního úbytku členů v důsledku holocaustu a poválečných emigračních vln, synagogy a židovské hřbitovy byly opuštěny, chátraly a během 40 let komunistického režimu byly soustavně ničeny. Teprve po listopadu 1989 bylo možné poprvé systematicky přikročit k dokumentaci a záchraně zbylých památek. Do dnešní doby se totiž dochovalo kolem 200 synagog a 370 židovských hřbitovů. Tyto památky jsou ve vlastnictví některé z deseti židovských obcí nebo Federace židovských obcí v ČR, ale také ve vlastnictví měst, různých církví i soukromých majitelů. Většina pražských památek byla svěřena Židovskou obcí v Praze do péče Židovského muzea v Praze, které postupně zrekonstruovalo synagogy a obřadní síň na Josefově a jeho péčí se restaurují desítky cenných historických náhrobků na Starém židovském hřbitově. Nejvýznamnějším investorem při rekonstrukci židovských památek je však Židovská obec v Praze, která má ve svém vlastnictví 30 synagog a 175 židovských hřbitovů na území někdejšího Středočeského, Východočeského a Jihočeského kraje a má tak největší působnost ze všech židovských obcí v ČR.

Ekonomická situace Židovské obce v Praze umožnila věnovat správě nemovitého majetku mimořádnou pozornost a řešit ji na profesionální úrovni. Již roku 1992 za tím účelem založila akciovou společnost Matana (hebrejsky dar) jako společnost, jejímž úkolem je vykonávat správu nemovitostí ve vlastnictví Židovské obce v Praze s výjimkou synagog v Praze - Josefově (Maiselovy, Pinkasovy, Klausové a Španělské), sídla Židovského muzea v Praze, smíchovské synagogy, starého židovského hřbitova včetně obřadní síně na Josefově, obou židovských hřbitovů v Praze na Žižkově a synagogy v Golčově Jeníkově. Židovská obec v Praze si nad chodem akciové společnosti Matana zachovává absolutní kontrolu, neboť byla nejen jejím jediným zakladatelem, ale je trvale i stoprocentním držitelem jejích akcií. Hlavní aktivity akciové společnosti Matana spočívají ve správě nemovitostí, které jsou ve vlastnictví Židovské obce v Praze a od roku 2001 také Federace židovských obcí v ČR. Velmi důležitá je péče o téměř dvě stě většinou památkově chráněných židovských hřbitovů a řadu synagog a dalších budov ve vlastnictví Židovské obce v Praze, o které se starají pracovníci tzv. Správy budov a hřbitovů. Tato Správa budov a hřbitovů rovněž organizuje a řídí opravy a rekonstrukce bezmála sta hřbitovů a několika synagog, které jsou ve vlastnictví Federace židovských obcí v ČR. Vlastní činnost Správy budov a hřbitovů spočívá především v postupném finančním a věcném zajišťování všech potřebných prací a v jejich realizaci prostřednictvím odborných firem nebo vlastních zaměstnanců – místních správců hřbitovů a synagog. Hřbitovy se dochovaly v různém stavu. Základním předpokladem pro jejich údržbu a postupnou úpravu bylo obsazení místa správce hřbitova, který je odpovědný za základní údržbu a jehož pravidelná přítomnost na hřbitově snižuje nebezpečí devastace a krádeží náhrobků. Dalším krokem bylo vyčištění ploch hřbitovů od náletových dřevin a další nežádoucí vegetace, následovaly opravy ohradních zdí, rekonstrukce márnic, obřadních síní a hřbitovních domků nebo alespoň zakonzervování jejich stavu; tyto budovy jsou nyní využívány jako zázemí správce či obytné prostory (Havlíčkův Brod, Turnov, Mladá Boleslav, Heřmanův Městec, Brandýs nad Labem) nebo jako malé expozice o dějinách místních židovských obcí (Turnov, Mladá Boleslav, Brandýs nad Labem, Rakovník, Žamberk, Pardubice, Benešov, Votice, Pacov).

Zásadní etapu prací představují záchranné práce týkající se náhrobků. Jedná se především o jejich restaurování s cílem záchrany epitafu náhrobku, jako příklady hřbitovů s restaurovanými náhrobky je možno uvést hřbitovy v Mladé Boleslavi, Kolíně, Brandýse nad Labem, Novém Bydžově, Turnově, Rakovníku, Pacově či Jičíně. Dále jde o vztyčování povalených či spadlých novodobých náhrobků, v případě jejich rozlomení také o jejich lepení a další související opravné práce. Tyto práce byly provedeny na mnoha desítkách hřbitovů, namátkou např. na hřbitovech v Kosově Hoře, Dražkově, Vamberku, Velké Bukovině, Hostouni, Příbrami, Ledči nad Sázavou, Bohosticích, Voticích, Trhovém Štěpánově, Vodňanech, Hlinsku, Chotěboři, Světlé nad Sázavou, Dobrušce, Rychnově nad Sázavou, Malešově, Kovářově, Pardubicích, Písku, Mělníku, Praskolesích, Jičíně, Hořicích, Kradci Králové, Benešově nebo Kladně, ale na mnoha hřbitovech stále ještě mnoho desítek náhrobků zůstalo povaleno – např. v Mladé Boleslavi, Veselici, Pískové Lhotě, Žamberku, Kostelci u Křížků, Přistoupimi, Strakonicích, Kolíně - novém hřbitově, Spomyšli nebo Dobříši. Na řadě hřbitovů pokračuje výstavba nebo opravy ohradních zdí, vztyčování či restaurování náhrobků nebo opravy hrobnických domků, márnic a obřadních síní.

Co se týče synagog, podařilo se kompletně rekonstruovat synagogy v Rychnově nad Kněžnou, Ledči nad Sázavou, Bechyni, Jičíně a Luži, jsou využívány jako víceúčelové kulturní prostory. Výrazně pokročily rekonstrukce synagog v Březnici, Nové Cerkvi, Českém Krumlově a Čáslavi, byla zahájena rekonstrukce synagogy v Písku a Neveklově. Pro nedostatek finančních prostředků nebyly dosud zahájeny opravy synagog ve Vojkovicích a Habrech.

V některých opravených objektech jsou návštěvníkům zpřístupněny stálé expozice dokumentující dějiny Židů v regionu. Roku 2000 byla otevřena expozice o dějinách Židů na Rakovnicku ve hřbitovním domku na židovském hřbitově v Rakovníku, téhož roku byla otevřena expozice o dějinách Židů v Pardubicích v obřadní síni pardubického židovského hřbitova, roku 2002 byla otevřena stálá expozice o dějinách Židů v Brandýse nad Labem a na Mělnicku ve hřbitovním domě na židovském hřbitově v Brandýse nad Labem, roku 2003 byly zpřístupněny veřejnosti dvě stálé expozice na židovském hřbitově v Mladé Boleslavi – v obřadní síni jsou dokumenty o dějinách Židů a židovských památkách na mladoboleslavském okrese, v márnici jsou dokumenty týkající se pohřbívání a náhrobků. V roce 2004 byla otevřena expozice o dějinách Židů ve Voticích a okolí ve votické obřadní síni. V roce 2005 byla zpřístupněna expozice v obřadní síni židovského hřbitova v Pacově, věnovaná židovskému osídlení na Pelhřimovsku, její části jsou dislokovány v Nové Cerekvi a Horní Cerekvi. Od roku 2006 je veřejnosti přístupná stálá expozice o dějinách židovského osídlení v Bechyni a okolí, která se nachází na ženské galerii bechyňské synagogy (v hlavním modlitebním sále je muzeum Klubu českých turistů). Roku 2009 byla instalována v synagoze v Divišově stálá expozice věnovaná dějinám Židů v Posázaví. Další zajímavé expozice o židovském osídlení v regionech se nacházejí v synagogách v Rychnově nad Kněžnou a v Nymburce.

kehilaprag.cz
reklama
webdesign by SOUTHWORKS s.r.o.
login